Jsou chlupaté, roztomilé a mrkvičku se nebojí vzít ani z ruky. Oblíbenost nutrií, které čím dál častěji žijí i na vodních tocích přímo ve městech, stoupá.

Stále se ale jedná o divoké zvíře s vysokou natalitou (porodností), které je navíc invazním druhem a v české přírodě nemá ve volnosti co pohledávat. Jejich přikrmování, které si lidé oblíbili, situaci jen zhoršuje.

Jsou jich tisíce. Zřejmě

Odhadnout, kolik žije v současné době na území České republiky nutrií, by bylo těžké. Podle odborného časopisu Živa, který vydává Akademie věd České republiky, byly poslední údaje dostupné v první polovině 90. let, kdy se ještě sčítal počet odevzdaných kožek. „Roční produkce kožek se pohybovala okolo 35 tisíc kusů, novější údaje k dispozici nejsou,“ poznamenávají Miloš Anděra a Jaroslav Červený v příspěvku Nutrie z farem do přírody.

Povodí Ohře mapuje výskyt vodních hlodavců všech druhů na většině toků České republiky. Dle údajů, které dalo Deníku k dispozici, se nutrie v minulých letech usídlily zejména na Ohři v severních Čechách, na Vltavě v hlavním městě a okolí a také se jim početně dobře vedlo také v Labi kolem Chvaletic a dále k Pardubicku. Nejméně se jim paradoxně dařilo v rybníkářské baště, jižních Čechách.

Odlov je omezený zákonem o myslivosti

Přestože nutrie říční jsou na seznamu invazivních druhů, jejich odlov ve volné přírodě není jednoduchý. Česká legislativa totiž neumožňuje lovit je každému myslivci. Podle zákona je smí lovit pouze myslivecká stráž či myslivecký hospodář.

Pokud nejste fanoušky nutrií a chcete pomoci odborníkům mapovat jejich výskyt, můžete hlásit vámi nalezená místa, kde se ondatry nacházely. K tomu slouží Nálezová databáze Agentury ochrany přírody a krajiny či mobilní aplikace BioLog. Nebo můžete kontaktovat nejbližší myslivecké sdružení. Dobré je z místa pořídit fotografie.

Nutrie se mimo volnou přírodu nacházejí také v domácích chovech a v dnes málo početných farmách. Ještě v 80. letech 20. století ale patřilo Československo v jejich chovu k velmocím. Roční produkce přesahovala šest set tisíc kusů. Od 90. let začal počet farem klesat.

V roce 2019 skončily dle zákona kožešinové farmy. Chov nutrií zákon nereguloval.

Jsou roztomilé, lidem se líbí

Čím dál lépe se jim daří na dohled lidských sídel. A protože roztomilost chlupatému hlodavci nelze upřít, brzy si je lidé oblíbili i jako výletní cíl. Chodí je k jejich útočištím krmit.

Blahobyt, který nutrie cítí a mají, přispívá k vyšším přírůstkům. Před tím ale varují veterináři, městské samosprávy a především odborníci na přírodu. Nutrie je totiž invazivní druh a v české přírodě nemá co dělat. S tím počítá i Evropská unie, která nutrie zařadila v roce 2017 na seznam invazivních druhů určených k vyhubení. Nárůst jejich populací ohrožuje zejména bobra evropského.

„Procházíme obdobím zdárného zotavování bobřích populací. Zatím nevíme nic o tom, jak by oba druhy na sebe v našich podmínkách reagovaly,“ poznamenávají Miloš Anděra a Jaroslav Červený. Stejně tak by mohly nutrie negativně ovlivnit i populace vyder říčních. V české přírodě navíc nemají nutrie predátora, který by jejich počty přirozeně reguloval.

Za rohlík kousanec

Zoologové navíc upozorňují, že velké hlodáky nemají nutrie pro nic za nic a s dobrým úmyslem nataženou lidskou ruku dokážou pokousat. Nutrie jsou také přenašeči leptospirózy nebo salmonely. Nebo cizopasníků.

S jejich útočností to ale nejspíš není nijak zlé. Alespoň ne v Ústeckém kraji, kde lidé houfně krmí nutrie hned v několika městech. „Případ, že bychom vyjížděli k člověku pokousané divokým zvířetem nebo tedy přímo nutriemi při krmení, jsme nezaznamenali,“ potvrzuje mluvčí záchranářů Ústeckého kraje Prokop Voleník.

„Častější jsou případy, kdy zasahujeme u pokousání psem, když se strhne mezi psy rvačka a majitelé se do toho vloží,“ doplňuje.

Chodí i na pozemky

Bylo už také zaznamenáno několik případů, kdy nutrie upustily své úkryty a vnikly na zahrady a zastavěné pozemky, kde vyvolaly pozdvižení. Jen loni se jich urodilo několik. V závěru roku 2020 v Kroměříži řešili strážníci odchyt nutrie, která vlezla řidiči pod auto a odmítala se hnout, což dávala najevo agresivitou. V létě jejich odchyt řešili i strážníci z Litoměřic přímo ve městě.

„Telefonicky se na nás obrátila majitelka domu v ulici Na Kocandě s tím, že v garáži našla velké zvíře, asi ondatru. Městská policie na místě zjistila, že se jedná o velkou nutrii,“ popsalo operační středisko litoměřické městské policie. Ulice je přitom od břehů Labe, které městem protéká, vzdálená skoro kilometr a hlodavec ušel poměrně dlouhou cestu. Podobný případ řešili už i letos strážníci v Ústí nad Labem. Nutrie se zatoulala do ulice Revoluční. I tady ušlapala od vodních břehů cestu dlouhou několik set metrů.

Maso pro zdraví i náplň do klobás

Nutrie dnes už chystá k nedělnímu obědu málokdo. Ještě v 80. letech ale bylo běžné koupit nutrie přímo ve městech. Nejčastěji je prodávali rybárny. Odbyt měly zejména do nemocnic.Maso z nutrií je lehce stravitelné, s nízkým obsahem cholesterolu. Zároveň ale nabízí kvalitní bílkoviny a nízký obsah tuku. Bylo proto vhodné pro stravu pacientů s nemocným žlučníkem nebo játry.

Tradičně spoustu receptů mají také naši myslivci. Většinou nedají dopustit na špek, slaninu a červené víno. V Polsku se nutrie používaly pro přípravu klobás.

Známý je vodní hlodavec i v kuchyni jižanské Ameriky. V 60. letech 20. století se přemnožily v Louisianě, hovoří se o výskytu až dvaceti milionů jedinců na území tohoto státu. Maso proto záhy našlo uplatnění v tradiční kreolské kuchyni. V prestižních restauracích dodnes najdeme na jídelním lístku nutrii pošírovanou v pomerančové štávě či připravovanou do pikantní polévky s kukuřicí.