Výuková pracovnice Slováckého muzea Lenka Vlková v roli Zvídálka dětem povídala o tom, co všechno se musí dít, než se pole a políčka, která v průběhu roku vydala úrodu. Naši zemědělci a zahrádkáři odedávna dobře vědí, že podzimní orba je zlato, jarní olovo. Děti se dozvěděly, proč je ta podzimní orba výhodná a druhá hodna zavržení. Proč je vhodné orat již na podzim, když budeme sít či sázet až na jaře, proč nenecháme strniska po sklizeném obilí holá přes zimu.

„V expozici jsme si také povídali, že i na jaře je políčko hezky připravit. Aby na políčku něco vyrostlo, je zapotřebí mu dát vitamíny. Tím nejvhodnějším je hnůj, který nám sice moc nevoní, ale půdě potřebné vitamíny dá. A aby se do pole vitamíny dostaly, musíme tam zase hnůj zaorat pomocí pluhu,“ rozpovídala se Lenka Vlková v roli skřítka Zvídálka.

No a co lidé na hezky upravené pole budou sázet do řádků, aby byly akorát tak hluboké? „Brambory, cibuli, jarní česnek, kukuřici, fazolky, čočku, hrách,“ nechávali se slyšet kluci a holky. Ale také dobře věděli, že třeba mrkev, celer, petržel, mák a řepa se sejí.

„V dílničkách mohly děti vysypávat obrázky ze semínek, dělat koláž ze sazeniček, zdobit strašáka do zelí, házet bramborou do pytle, nebo se v parku před muzeem nechat vyfotografovat při hrabání spadaného listí ze stromů,“ dodala Lenka Vlková.