Kliknutím zvětšíteProcházíme tunelem ze silnostěnného skla, kolem nějž se jako akvabely vznášejí nejrůznější druhy sladkovodních ryb, tu a tam se Richard Jaroněk zastaví, obdivuje vyzy velké, jesetery a další druhy ryb a pak bez okolků řekne: „V Africe jsem byl sto osmdesátkrát, se žraloky jsem strávil pod vodou mnoho hodin, ale v expozici Živá voda na Modré jsem dnes poprvé. Dřív než já tu byla moje osmiletá dcera, ale před několika lety také můj dlouholetý přítel Steve Loveček Lichtag, potápěč, režisér, producent a spisovatel,“ svěřuje se Richard Jaroněk, patřící mezi TOP fotografy světa, ale také autor knih Nástrahy Afriky, Čelisti Afriky, Krásy tajemných hlubin, Titáni moří, Tiger Shark hyena moří či Zde žijí lvi.
„Nyní píšu knihu s mírně kuriózním názvem To je Afrika. Když něco nefunguje, tak v Africe nefunguje všechno. Objednáte si auto, ono tam není, máte zaplacené ubytování, nikdo o vás neví. Lidé tam mají na všechno čas. Hodina tam nehraje žádnou roli,“ řekne s pousmáním Jaroněk, jeden z mála lidí, kteří jsou ochotni se postavit žralokovi ve volné vodě tváří v tvář.
„Žralok je dokonalý predátor, ale lidi na svém jídelníčku zařazené nemá. Není vraždící mašina, která číhá, až člověk vstoupí do vody. Lidé mu vlastně ani moc nechutnají. Pokud ale ve vodě připlave a zabije mě či jiného člověka, má na to plné právo. Žralok ale není žádný zabiják útočící na všechno živé pod vodou. Je velice opatrný a dobře mu to asi pálí, než zaútočí,“ vidí žraloky stránky Richard Jaroněk, hlavní fotograf světoznámého filmu Velký bílý, natočený Stevem Lovečkem. Oba propadli Africe, vzájemně se navštěvují nejen oni, ale i jejich rodiny.
Má vůbec Richard obavy o svůj život při fotografování pod mořskou hladinou, na souši lvů, slonů či jedovatých hadů?
„Já mám tak trochu prapodivný pud sebezáchovy. Někdy jdu do něčeho až moc hr, což zjišťuji až večer po natáčení či focení. Mnohokrát už mě ti žraloci chtěli zabít, třikrát mě pokousali. Hrál jsem si s jedovatými hady, jedna prudce jedovatá zmije útočná se zakousla do mého kamaráda a vypadalo to, že zemře. Ale přežil. Občas prostě děláme blbosti a pak si říkáme, že jsme přestřelili, že jsme šli až za tu pomyslnou hranu,“ svěřuje se vizovický fotograf a cestovatel.
Netají se dokonce tím, že s kolegy na sobě testovali, kdy nastane ten moment, že je žralok zabije.
„Víme, že když skočíme do vody, je to tak padesát na padesát. Ale on ten žralok je zvědavý a přemýšlí, jestli má odplavat, jestli se vás bojí nebo se má do vás zakousnout. Zkouší vaše slabiny, třeba se o vás i otírá. Chce to pokoru. Žralok, lev nebo slon musí chtít s vámi spolupracovat,“ vysvětluje Richard Jaroněk, který s cestováním po různých zemích světa, fotografováním ve vodě i na souši začal v roce 1990.
Za těch bezmála třicet let pořídil statisíce fotografií, z toho několik velkoplošných snímků i kolekcí, které měli lidé možnost vidět na jeho 130 individuálních výstavách v tuzemsku i v zahraničí.
48
1
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
