Jedním ze zamýšlených bodů je totiž i zpoplatnění vody, kterou vlekaři používají na výrobu umělého sněhu.

Jedním z nejlepších příkladů je slovácký areál Ski centrum Bílé Karpaty.

Tamní svah je totiž podle provozovatele velmi náchylný ke změnám počasí.

„U nás je tradičně zoufale málo vody. Běžně se stává, že ji z našeho zdroje vyčerpáme i několikrát ročně,“ přiznal Jaromír Sýkora, jednatel firmy VOP 014, která svah od přelomu roku 2011 a 2012 provozuje.

Pokud by měli za vodu používanou k zasněžování platit, nemá podle jeho slov areál za těchto podmínek smysl provozovat.

„Už tak je to ztrátové. Kdybych to neměl z čeho dotovat, nemá smysl ski centrum na zimu otevírat,“ posteskl si Jaromír Sýkora.

Stejně jako ostatním provozovatelům mu přijde nelogické, proč by měli platit za vodu, kterou si vlastně jen na chvíli půjčí.

A stejně mluví i provozovatel sjezdovky na Stupavě, která je nejníže položenou sjezdovkou s nejdelší sezonou.

Ta je tam však možná právě kvůli umělému zasněžování.

„Každý rok použijeme na výrobu umělého sněhu deset až patnáct tisíc kubíků vodu z potoka u sjezdovky. Když sníh roztaje, voda se tam pomalu vrátí,“ je přesvědčený Lubomír Orel, provozovatel lyžařského střediska Stupava v Chřibech.

U nich by se peníze navíc, které by museli zaplatit, promítly do ceny skipasů a služeb obecně.

„Nevím, proč nám stále hází klacky pod nohy. Provozovatelé svahů v Rakousku mají úplně jiné podmínky, platí méně a přitom jsou tam služby pro návštěvníky mnohem dražší,“ srovnal Lubomír Orel české a zahraniční podnikání.

Stejně jako jeho kolega z Bílých Karpat je přesvědčený o tom, že z přírody vodu berou pouze nakrátko a pak ji tam vrací.

Požadavek na zpoplatnění vody prosazují především ochranáři a vodohospodáři, podle nichž výroba technického sněhu zatěžuje životní prostředí a nabourává přirozený koloběh vody.

Ale oni v tom nejsou zajedno. Ředitelka Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Bílé Karpaty Jiřina Gaťáková totiž nevidí problém s odčerpáváním vody.

„Voda zmizí z krajiny jen na omezený čas. Voda se tam jímá během celého roku a v létě ji vlekaři neberou. Konkrétně v Bílých Karpatech jsou navíc jen horní toky a proto odtud voda v zimě a v létě mizí,“ uvedla ředitelka CHKO Bílé Karpaty.

Navrhovateli, ministerstvu zemědělství, jde pak prý především o zmírnění dopadů klimatických změn.

„Připravovaná novela vodního zákona řeší především problematiku sucha. Jedním z námětů proto asi budou i platby za odběr povrchové vody pro umělé zasněžování,“ sdělil Václav Tampír z tiskového oddělení ministerstva zemědělství.

Konkrétní výší poplatků se ministerstvo prý zatím nezabývalo.

Jedná se však zatím pouze o návrh.

Nejprve totiž budou odborníci v Krkonoších zkoumat, kolik vody kvůli zasněžování z krajiny skutečně mizí.