„Rozšíření zahrady bych určitě uvítala. Bude to plus nejen pro nás návštěvníky, ale také pro zvířata, která budou mít ke svému životu zase více prostoru,“ nechala se slyšet Hana Plocková z Uherského Brodu, která je pravidelnou návštěvnicí ZOO v Lešné. „Jezdíme tam strašně rádi jednou až dvakrát ročně, je to výborný relax. A musím říct, že je to tam rok od roku pěknější. Naposledy jsme tam byli v sobotu a viděli jsme malé žirafátko,“ svěřila se Plocková s dojmy ze své poslední návštěvy.

Jednání o rozšíření ZOO už naplno běží. „O tomto našem záměru jednáme s městem Zlín a budeme dělat vše pro to, aby se ještě letos, nejpozději v první polovině příštího roku podařilo vše dojednat a my mohli začít pracovat na samotném projektu,“ potvrdil ředitel zlínské ZOO Ivo Klika.

Rozšířením pozemků prý sleduje zoologická zahrada dva důležité cíle. „První je ten, že chceme zlepšit působení ZOO z chovatelského hlediska, a to zejména u některých vzácných afrických druhů zvířat jako jsou například nosorožci či větší antilopy. Pro ty dnes nemáme odpovídající prostory a chovatelská zázemí,“ vysvětlil ředitel.

Podotkl, že ZOO by navíc potřebovala rozšířit plochu regionu Asie, a to do přilehlých lesních a vodních prostorů. „Tam by nalezly domov některé druhy primátů a vzácných ptáků, které jsme nedávno obdrželi z Malajsie,“ zmínil Klika v souvislosti s tím, že současný zastaralý pavilon opic se bude bourat. Vhodné prostory o velikosti předpokládaných patnácti až dvaceti hektarů se podle něj nacházejí severovýchodně od ZOO a jsou převážně ve vlastnictví Státního pozemkového fondu a obce Lukova.

Záměr ZOO byl odsouhlasen Radou a Zastupitelstvem města Zlína. Předpokladem pro uskutečnění záležitosti je odsouhlasení změny územního plánu obcí Lukov v návaznosti na koridor rychlostní komunikace R49 mezi ZOO a Lukovem. Obec je podle jejího starosty Jiřího Jangota jednoznačně pro rozšíření zahrady. Záležitost má prý ale malý háček.

„Jedná se právě o rychlostní komunikaci. Trasa zatím není jasně vytyčená a je jen stanovený koridor, kterým silnice povede,“ řekl Jangot. Problém je v tom, že plánované rozšíření ZOO má poněkud zasahovat i do zmíněného koridoru.

„My teď zpracováváme nový územní plán obce, kam bychom měli dát právě i rozšíření ZOO. Máme ale vážné obavy, že kdybychom tam tuto změnu uvedli, může se stát, že kvůli tomu povede dálnice v těsné blízkosti obce a odnesli by to místní lidé,“ povzdechl si starosta.

Obec prý navrhovala, aby rychlostní komunikace vedla středem koridoru, což by bylo výhodné pro obě strany. Náměstek zlínské primátorky Miroslav Šenkýř, který o celé záležitosti s Lukovem jedná, se však neobává, že by rozšíření lešenské ZOO přineslo obci komplikace s dálnicí.

„Koridor je dost široký a myslím, že při vytyčování trasy bude Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vstřícné a podaří se dojednat, aby dálnice vedla středem koridoru,“ poznamenal Šenkýř.

Kdy přesně bude trasa jednoznačně daná, zatím není zřejmé. „V současné době vypracovává ŘSD technickou studii, na jejímž základě bude upřesněno, kudy přesně dálnice fyzicky povede. Pak se začne zjišťovat vliv stavby na životní prostředí, takzvaná velká EIA,“ informoval mluvčí Zlínského kraje Milan Plesar.

Rozšíření je podle Kliky nakloněno i Povodí Moravy. „Jednali jsme s nimi o této záležitosti a chtějí nám vyjít vstříc. U ZOO by prý vybudovali retenční nádrž, nebo poldr, který by zadržoval vodu a bránil tak případnému zatopení zahrady,“ doplnil Klika.

Historické mezníky zlínské ZOO

1804 - majitel lukovského panství, hrabě Josef Jan Seilern, nechal postavit na návrší zvaném „Leschna“ jednoduché obydlí bažantníka a zahájil chov bažantů.
1818 - celý prostor se začal označovat jako obora (od okolí oddělen zdí).
1818-1823 - výstavba Tyrolského domu vedle někdejšího zámku
1887-1894 - hrabě František Seilern nechal postavit současný zámek na místě původního.
1890 - kromě chovu bažantů a koroptví zaveden chov těžších belgických koní. V sousedství lešenského areálu založen hřebčinec.
1892-94 - nový komplex stájových budov - stáje, kočárovna a krytá zimní jízdárna.
1900 – hrabě Josef Seilern systematicky buduje přírodopisné muzeum. Postupně shromážil sbírku 25 000 palearktických ptáků, 42 000 ptačích vajec, 10 000 kolibříků. Do Lešné směřují první výpravy školních dětí.
1929-1930 - hrabě Josef Seilern zavedl chov oborních a exotických zvířat na Lešné. V areálu dnešní ZOO se tehdy pohybovali jeleni, drobné antilopy, jeřábi, běžci emu. Ve velkém vytápěném skleníku volně poletovali exotičtí ptáci, především papoušci vlnkovaní, snovači a pěnkavy.
1945 - zestátnění zámeckého areálu.
1948 - ZOO oficiálně otevřena pro veřejnost.
60. léta - ZOO proslavil chov exotických bažantů a běžců emu. K nejvýznamnějším stavbám tohoto období patřil pavilon primátů a pavilon exotických zvířat.
70. - 80. léta - významné rozšíření druhů chovaných zvířat - nosorožci, buvolci, šimpanzi, lední medvědi, guerézy.
1995 - 2010- Areál rozčleněn podle jednotlivých kontinentů, výstavba nových, prostorných expozic s více druhy chovaných zvířat, průchozích výběhů a voliér.
Zdroj: ZOO Zlín

Hana Minaříková, Michal Sladký