Karenční doba byla u nás zavedena už v roce 2010, ale vláda ji o devět let později zrušila. V současné době prvních čtrnáct dnů nemocenské hradí zaměstnavatel. V případě zavedení karenční doby by první dny nemoci zaměstnavatel už neplatil, čímž by zaměstnanci přišli o část příjmů.

NERV navrhuje zavést karenční dobu v délce jednoho až tří dnů. Jaký názor má na toto případné zavedení karenční doby odborářská veřejnost?

Zeptali jsme se vedoucího Regionálního pracoviště Odborového svazu ve Zlínském kraji Davida Šrotta.

Jak takové opatření vnímáte a jaký názor na něj máte vy osobně?
Můj názor na znovuzavedení karenční doby je stejný jako oficiální postoj Odborového svazu KOVO. Považujeme to za neakceptovatelné. Vládní odůvodnění znovuzavedení karenční doby se opírá o jakousi fikci plošného zneužívání institutu nemocenské, tato fikce ovšem není nijak podpořena daty.

Premiér Petr Fiala
Konsolidační balíček: Vyšší DPH na alkohol, nižší na léky. Skončí školkovné

Můžete to prosím upřesnit?
Máme za to, že toto opatření by v dnešní době způsobilo vážné sociální problémy lidem s nižšími příjmy. V roce 2019, kdy se karenční doba zrušila, to byla částka 2 688 Kč o kterou zaměstnanec s průměrnou mzdou přišel. Nyní by to bylo velmi pravděpodobně více než 3 tisíce korun. Jelikož se nejedná o změnu na příjmové ani výdajové straně veřejných rozpočtů, moc také nerozumíme tomu, jaký ozdravný efekt si od toho vláda slibuje. Máme navíc za to, že toto opatření by vedlo k nárůstu jiných sociálních výdajů souvisejících se zhoršenou ekonomickou situací lidí s nižšími příjmy ohrožených chudobou.
Když v roce 2020 přišla epidemie covidu-19, většina odborníků poukazovala na to, že zrušení karenční doby v roce 2019 bylo v tomto ohledu maximálně rozumným rozhodnutím. Představte si, jaký motivační efekt by měl tento výpadek příjmu na zaměstnance ohledně chození do práce při začínajících příznacích nemoci. Institut karenční doby by v podstatě sabotoval vládní úsilí o zpomalení a zastavení epidemie.

Mají v plánu odboráři v našem kraji, nebo obecně, proti takovému případnému vládnímu postupu nějakým způsobem reagovat či případně protestovat?
Odborový svaz KOVO v tuto chvíli neplánuje regionální protestní akce. Budeme ovšem pokračovat v protestních akcích v Praze, abychom tak vytvořili tlak na příslušné politiky s cílem, aby od těchto asociálních návrhů reforem upustili. Určitě dáme jasně najevo, že nebudeme nečinně přihlížet.

Ilustrační foto
Proti zavedení spotřební daně u vín jsou vinaři i politici ze Slovácka

Existuje nějaký návrh, který by odboráři chtěli vládě nabídnout jako alternativní variantu namísto zavedení karenční doby?
Odborový svaz KOVO si je vědom, že současný stav veřejných financí je neudržitelný a že je zapotřebí jeho účinná konsolidace. Vládní návrhy reforem ovšem vypadají tak, že veškerou tíhu úsporných opatření by nesli zaměstnanci a důchodci, což nepovažujeme za sociálně spravedlivé. Myslíme si, že v ČR existuje velký prostor na zvýšení v oblasti korporátních daní (daní z příjmu právnických osob), jejichž výše v ČR patří v evropském srovnání k nejnižším.

Vizitka Davida Šrotta
Je mu 45 let. Do Odborového svazu KOVO nastoupil v roce 2008, od roku 2021 pak pracuje na pozici vedoucího Regionálního pracoviště Zlínského kraje. Odborový svaz KOVO působí ve Zlínském kraji u více než 70 zaměstnavatelů a vyjednává za více než 20 000 zaměstnanců.