Zkušenosti s učením na dálku nasbírali pedagogové už před prázdninami, kdy se školy kvůli koronaviru plošně zavíraly poprvé.

„Naši učitelé již na jaře vyučovali on-line formou v prostředí MS Teams a myslím si, že se jim to dařilo. Nyní již víme, do čeho jdeme,“ ujišťuje ředitelka Základní školy Videčská v Rožnově pod Radhoštěm Eva Cabáková.

Limitující bylo zpočátku jen chybějící dostatečné technické zázemí – mikrofony, webkamery a notebooky na práci z domova. Škola je postupně doplňuje.

„Potýkáme se s nedostatkem notebooků na trhu, což je logické vzhledem k počtu škol v celé zemi, které řeší podobný problém,“ říká Eva Cabáková.

Nynější opatření chápe jako nutná vzhledem k nárůstu případů onemocnění Covid-19.

„Ale uvítala bych, kdyby první a druhé ročníky mohly zůstat ve škole a kdyby mohly probíhat konzultace pro malé skupinky žáků druhého stupně, především deváťáků,“ netají ředitelka. Jako optimistka věří, že nelehké období na konci října skončí a učitelé i žáci se vrátí do prezenční výuky.

„A podotýkám, že velmi rádi,“ usmívá se Eva Cabáková.

Pozor na záškoláctví 

Podle Petra Kořenka, ředitele vsetínské Základní školy Luh, byl vývoj epidemiologické situace předvídatelný, naopak přijímaná opatření jsou živelná a překotná.

„Musím po dlouhé době pochválit ministerstvo školství, že vydalo alespoň jednotný metodický návod. Ne, že bychom si neporadili, ale je žádoucí, aby postup v rámci republiky byl alespoň částečně jednotný,“ míní ředitel.

Přechod na distanční výuku podle něj není problém. Žáci se dobře zapojovali už na počátku týdne, kdy začala fungovat střídavá výuka na dálku pro děti na druhých stupních. Najdou se ale žáci, kteří při on-line výuce přestávají se školou komunikovat.

„Velké úskalí je motivace nebo jiný způsob, jak přimět k výuce i žáky, kteří inklinují k záškoláctví. Situace nahrává záškoláctví obecně,“ upozorňuje Petr Kořenek.

Vládou nastavená pravidla navíc podle Kořenka komplikují život rodičům a z dlouhodobého hlediska nejsou přínosem ani pro žáky.

„Mnozí těžce zvládají omezení sociálních kontaktů. Ve škole je i legrace a ‚zlobení‘ učitelů, výlety, společné zážitky k ní vždy patřily. Dnes jsou o ně ochuzeni žáci i jejich učitelé,“ všímá si.

Tradiční výuka vzala za své

Že je rok 2020 pro učitele, žáky i vzdělávací systém samotný zcela výjimečný, uznává i Česká školní inspekce. Už v březnu po prvním zákazu přítomnosti žáků ve školách se ze dne na den radikálně proměnila tradiční podoba výuky.

„Školy musely rychle hledat způsoby, jak vzdělávání dále organizovat, kolik žáků má podmínky pro on-line komunikaci, jak komunikovat s těmi, kteří on-line nejsou, co bude obsahem vzdělávání, jak budou žáky hodnotit a podobně,“ připomíná náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Zaměřit se na to podstatné

Školy podle něj prokázaly velkou flexibilitu, i když ne vše šlo zcela hladce. „Podle odhadů ředitelů škol se se zhruba deseti tisíci žáky nepodařilo navázat vůbec žádný kontakt,“ říká Andrys.

Ani aktuální školní rok nebude jednoduchý. Je třeba dohnat témata, která nebylo možné zvládnout na dálku už na jaře a která jsou důležitá pro další vzdělávání. Nynějším opětovným přechodem na online výuku se jarní „ztráta“ ještě prohloubí.

„Ředitelé škol zásadně zasahují do vzdělávacích programů, aby po zkušenosti z výuky na dálku promysleli obsah učiva, aby vybrali to podstatné pro úspěšné vzdělávání žáků, aby si vytvořili prostor nejen pro probrání učiva, ale zejména pro jeho osvojení. Je to velká příležitost,“ myslí si Ondřej Andrys.

Česká školní inspekce vydala před začátkem školního roku soubor doporučení, jež mají ředitelům škol a učitelům pomoci se zvládáním dopadů distančního vzdělávání. Byla platná v září, kdy se školáci vrátili do lavic, a budou stejně platná i poté, co skončí nynější online výuka.

Důležitá je čeština, matematika a cizí jazyky 

Podle inspekce je důležité zmapovat pokrok žáků.

„Vhodné je využívat formy, které primárně neslouží jako podklad pro klasifikaci, tedy zkoušení, písemné opakování nebo testování, ale umožňují učiteli vidět aplikaci znalostí a dovedností žáků,“ radí Andrys.

Cílem je narovnat rozdíly v úrovni znalostí žáků způsobené výukou na dálku i různou mírou jejich zapojení do takové výuky.

Důležité je také podpořit žáky, kteří měli nepříznivé podmínky pro distanční vzdělávání, vůbec se ho neúčastnili nebo výrazně zaostávají.

„Dále lze doporučit, aby se školy soustředily na aplikaci znalostí ve všech předmětech, aby je žáci byli schopni využívat při řešení nejrůznějších situací. Je vhodné soustředit se na profilové vyučovací předměty, tedy ve většině případů na stěžejní výstupy v českém jazyce, matematice a cizím jazyce,“ doporučil Andrys.