„I vzhledem k počasí, které v tomto roce panuje, odstartovala letošní sklizeň zhruba o týden až deset dní dříve, než tomu bylo v jiných letech," uvedla ředitelka Okresní agrární komory v Uherském Hradišti Karla Malinová. A její slova potvrzují například v Uherském Brodě.

„My jsme se sklizní začali už předminulý pátek, je to téměř o 14 dní dříve než v jiných letech. Celkem máme asi 850 hektarů obilovin, víceméně sklizený už máme ozimý ječmen, teď jsme začali s ozimou řepkou. Čeká nás ještě ozimá pšenice, jarní pšenice nebo oves. Jaký bude výnos, je ještě brzy hodnotit," popsal průběh žní na Uherskobrodsku Radomír Láska, agronom společnosti Zemaspol Uherský Brod.

O něco později, ale také s předstihem, začali letos sklízet úrodu také na Ostrožsku. „Začali jsme se sklizní toto pondělí, znamená to pro nás zhruba desetidenní předstih oproti jiným sezonám. Momentálně zpracováváme ozimou pšenici, máme jí 800 hektarů," sdělil ředitel společnosti Ostrožsko Antonín Kolůch.

Výnosy by podle odhadů měly být slušné

Tento podnik má celkem 1350 hektarů obilovin, mezi něž dále patří jarní ječmen nebo jarní pšenice. Ačkoliv se podle ředitele společnosti výnosy v této chvíli prozatím těžko odhadují, první výsledky ukazují, že budou porosty snad velmi kvalitní.

Žně na Uherskohradišťsku se tak rozjely hned v prvních červencových dnech, a to především sklizní ozimého ječmene. Toho mají v těchto dnech zemědělci v regionu sklizeno už celkem 850 hektarů.

„Průměrná sklizeň se u ozimého ječmene pohybuje každoročně kolem 2000 hektarů, takže skoro polovina úrody je už letos zpracována. Výnos u této obiloviny vypadá zatím podobně jako vloni, což představuje konkrétně 5,44 tuny ječmene na hektar," upřesnila ředitelka agrární komory Karla Malinová.

Právě v těchto dnech se začíná také s řepkou, u které je sklizeno prvních 15 hektarů. Ke konci žní se tradičně bude sklízet především žito a oves.

Na Uherskohradišťsku je letos zaseto zhruba 14 500 hektarů obilovin a 4500 hektarů řepky.

Podle slov ředitelky agrární komory v Uherském Hradišti Karly Malinové bývají tyto údaje za posledních pět let přibližně stejné. Co ovšem už na našich polích lidé už jen tak lehce neuvidí, jsou například některé plodiny, které jim dominovaly v dobách socialismu.

„Dá se říci, že před revolucí jsme byli cukrovko-bramborová velmoc. Dnes už brambory na našich polích takřka neuvidíte a cukrovku jen opravdu minimálně. Tyto plodiny byly u nás víceméně také nahrazeny obilovinami," nabídla zajímavé srovnání současnosti a doby dávno minulé ředitelka uherskohradišťské okresní agrární komory Karla Malinová.