Stádo 52 kusů skotu, ovcí a prasat muselo být na podnět veterinářů loni v dubnu odvezeno, chovatelka je pak darovala uherskohradišťské radnici. Tu péče o zvířata přišla asi na půl milionu korun. Podle tajemníka Josefa Botka město pak jejich prodejem utržilo jen asi 350 tisíc a zbytek muselo zaplatit ze svého rozpočtu. Radnice usiluje o to, aby povinnost řešit podobné případy přešla na veterinární správu.

„Městu vznikly finanční náklady, které jsou nedobytné. Nemůžeme získat peníze, které jsme museli vynaložit, aby tento zákon byl uplatněn. Domníváme se, že orgán, který jej má plně aplikovat v praxi, je krajská veterinární správa, potažmo obecně veterinární správa. Proto jsme iniciovali změnu zákona. Předali jsme to našim poslancům, krajskému úřadu a Svazu měst a obcí, aby změnili tento paragraf, aby tuto činnost nevykonávala samospráva, ale orgán státní správy,“ řekl včera Botek.

Na farmě v Břestku neměla podvyživená zvířata co žrát ani pít.

Žila v katastrofálních podmínkách, ze stájí například léta nebyla vyvážena chlévská mrva a kvůli nefunkčním napáječkám pil dobytek močůvku. Podle veterinářů byla některá zvířata poraněna, některá musela být kvůli zlomeným nohám i utracena. Vyhladovělé stádo také často unikalo děravým plotem do okolí.

Majitelka údajně telefonovala okolním farmám, zda by jí nevěnovaly základní krmivo. Žena sama skončila na několik týdnů v psychiatrické léčebně. Dohodu s úřady dlouho odmítala, a tak hrozilo, že zvířata jí budou odebrána a skončí na jatkách. Situací se zabývali i policisté, kteří několikrát pomáhali farmářce dobytek zahnat zpět na farmu.

Hradišťská radnice musela zabezpečit transport zvířat a jejich ustájení v náhradních prostorách statku ve Starém Městě. Hradila i péči o zvířata včetně krmiva. Poté co majitelka darovala zvířata městu, radnice stádo 31 kusů hovězího dobytka, šest ovcí a patnáct prasat prodala pěti zájemcům. Tři z nich koupili polovinu zvířat na další chov, zbylé kusy, které nebyly pro chov vhodné, skončily na jatkách.

„Bylo to náročné časově i po odborné stránce. Nemáme odborníky na to, aby například vyhodnotili, jestli jsou zvířata týrána. Stálo nás to hodně úsilí, času i peněz. Dluh 150.000 korun jsme museli zaplatit z rozpočtu města. Peníze od předlužené majitelky už nemáme šanci získat zpět. Zastupitelstvo tak pohledávku jako nedobytnou odepsalo. Je to výdaj na úkor jiných výdajů potřebných pro obyvatele města,“ uzavřel Botek.