V polovině června starostové podepíší Smlouvu proti daňové diskriminaci. V ní se zaváží, že budou usilovat o změnu současného systému přídělu nárokových státních prostředků. Smlouva vytvoří koordinační orgán složený ze sedmi starostů napříč republikou. Předsedkyní orgánu se má stát senátorka Jana Juřenčáková (NSK) zvolená za Zlínský kraj, v předsednictvu pak zasednou starostové z celé republiky, kteří výzvu již dříve podpořili.
Podpis smlouvy: už příští týden
Smlouvu chtějí všichni zúčastnění podepsat 12. června v budově Senátu v Praze.
Starostové především odmítají, aby čtyři největší města republiky, a to Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, v nichž žije pětina všech obyvatel země, získávala více než polovinu prostředků všech obcí a měst. „Věcný záměr financování samosprávy z dílny ministerstva financí ovšem ponechává příjmy těchto měst na stejné výši, přičemž snižuje příjmy středně velkých měst a přidává částečně prostředky nejmenším obcím," řekl Gazdík.
Ve Zlínském kraji na současném systému podle starostů tratí všechna města a obce a ani město Zlín nedostává za občana tolik, co například Olomouc.
Daňové reformy chce vláda provést během následujících let. Půjde zřejmě o největší reformu financí za poslední období. Topolánkova vláda chystá například snížení daní z příjmu občanů i firem, zvýšení snížené sazby DPH, krácení a reformu sociálních dávek, změny ve zdravotnictví i penzijním připojištění. Celý balík změn musí schválit Poslanecká sněmovna, v níž má však pravostředová vládní koalice jen 100 hlasů, a tudíž není jisté, zda projde. Levicová opozice s reformou nesouhlasí.
Počet podpisů výzvy se však podle Miroslava Kováříka, starosty obce Modrá s 670 obyvateli, bude ještě zvyšovat. „Začíná období červnových zastupitelstev a řada obcí se výzvu teprve chystá projednávat. Věřím, že v Evropě neexistuje vláda, která by si dovolila přehlížet názor takového množství zástupců komunální sféry,“ upozornil Kovářík. Venkovský prostor zaujímá podle jeho slov 90 procent území České republiky a k tomu je nutné přihlížet.