Dobře se kraj umístil i při hodnocení turismu, možností trávení volného času a zdravotnictví. Výrazně si však pohoršil v oblasti bezpečnosti, která byla dříve jednou z jeho největších předností.

„Mohlo objektivně dojít k navýšení dopravy a tím se zvyšuje i její rizikovost,“ míní socioložka Masarykovy univerzity Lucie Vidovićová.

„Roli mohou hrát i uzavírky a opravy na cestách, které zvyšují frustraci řidičů, což je další stresor, který k nehodovosti přispívá,“ dodává.

Právě doprava hraje v hodnocení bezpečnosti regionu velkou roli, v potaz se berou dopravní nehody s vážnými a tragickými následky, které se přepočítávají na počet kilometrů silniční sítě. A v tomto ohledu má Zlínský kraj smutnou bilanci. V počtu usmrcených na tisíc kilometrů jej průzkum vyhodnotil jako nejhorší.

Výsledek už pak nedokázala zvrátit ani statistika množství a objasněnosti trestných činů. V tomto směru Zlínský kraj stále zůstává jedním z nejbezpečnějších v zemi a vnímají jej tak i jeho obyvatelé. I když tvrdá data, do kterých kromě nehod a trestných činů promlouvá i počet požárů, řadí kraj na celkově osmé místo, v grafu spokojenosti dopadl v tomto ohledu mnohem lépe - dokonce na prvním místě.

Kritérií, které průzkum hodnotí, je osm. Pozitiva má Zlínský kraj v oblasti ekologie a životního prostředí, kde se umístil na druhém místě. Hodnotitelé ocenili vysoký podíl zeleně a malou produkci komunálního odpadu. To může souviset jednak s vyšším průměrným věkem obyvatel a jednak s tím, že řada lidí v kraji má tradičně vztah k půdě.

„Když to zjednoduším, lidé si rajčata spíše vypěstují sami, než by je kupovali v plastovém obalu,“ naznačuje socioložka.

„A obecně platí také to, že nejméně odpadu produkují lidé v seniorském věku, protože jejich životní styl nevyžaduje rychlou módu nebo potřebu neustále kupovat modernější věci,“ vysvětluje. To odpovídá jiným statistikám, které ukazují, že Zlínský kraj je dlouhodobě nejstarším v zemi.

U zeleně zase platí, že lidem ve městech zvyšuje pocit spokojenosti a sounáležitosti s místem. I to se v hodnocení kvality života odráží.

Dalším kladem kraje je sociální oblast a vzdělávání. Plusem se ukazuje to, že základní školy mají dostatečné kapacity a nepřeplňují třídy. A také to, že v kraji je třetí nejvyšší počet studentů gymnázií. V tomto ohledu se však hodnocení faktů a pocitů rozchází. Zatímco data řadí kraj na třetí místo mezi všemi, lidé mu přidělili až osmou příčku.

„Letos jsme výrazně posílili spolupráci se zlínskou univerzitou, která díky tomu otevře nové atraktivní obory,“ reagoval hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Kromě toho jmenoval i další snahy, jako je dotační program pro obce na podporu bydlení, množství opravených silnic či znatelné investice do modernizace zdravotnictví. Nebo obří investici rožnovské společnosti Onsemi.

„Ta bude mít pozitivní dopad na ekonomiku celého regionu,“ doplnil Holiš.

V průzkumu se však tyto aktivity projeví teprve se zpožděním.

Průměru se Zlínský kraj blíží v hodnocení z pohledu volnočasových aktivit a turismu, kde skončil na pátém místě, šestá příčka mu patří v oblasti zdravotní. Tady se mohou v příštím roce projevit investice kraje, jež zmiňuje hejtman. Hodnocení ale snižuje třeba počet lékařů. Těch je 3,5 na každý tisíc obyvatel, což je v rámci země čtvrtý nejhorší výsledek.

Co do úrovně občanské společnosti, zaměstnanosti a rozvoje infrastruktury, skočil kraj hluboko v poli. Vykazuje sice druhou nejvyšší účast obyvatel u voleb, ale zároveň zde žije druhý nejnižší počet cizinců. Hodnocení snižuje i fakt, že má kraj třetí nejnižší průměrnou mzdu nebo třetí nejnižší počet nových bytů, ať už jde o zahájené nebo dokončené stavby.