Michal Illner, Tomáš Kostelecký a Věra Patočková posuzovali výkonnost krajských vlád na základě jedenácti kriterií. Byly mezi nimi ukazatele jako investice a podpora podnikatelského i občanského sektoru, rozvoj středního školství, uplatnění absolventů středních škol, rozvoj sociální péče nebo poskytování informací. Tyto ukazatele pak sociologové posuzovali podle dalších dílčích kriterií. Například pro posouzení poskytování informací bylo rozhodující, jak rychle a kvalitně dokáže krajský úřad zodpovědět dotaz občana nebo jak probíhal telefonický rozhovor s pracovníky úřadu.

Zlínský kraj si nejlépe vedl v rozvoji sociální péče a v kvalitě správní činnosti. Nejhoršího výsledku dosáhl v investicích a podpoře podnikání a občanského sektoru.

K dalším úspěšným krajům se zařadily Královéhradecký, Olomoucký a Moravskoslezský. „U krajských vlád patřících do skupiny s nejvyšším výkonem jsou rozdíly mezi výkonem v jednotlivých sledovaných oblastech malé, takže jejich celkově dobré skóre není výsledkem výjimečně dobrých výkonů jen v několika oblastech jejich činnosti, ale je spíše odrazem skutečnosti, že podobně nadprůměrných výsledků dosahovaly ve většině sledovaných oblastí,“ vysvětlují autoři ve studii, kterou publikovali v Sociologickém časopise. Nejhůře ze všech krajů dopadl Karlovarský.

„Praha, která má politické a správní postavení kraje, je však útvarem z hlediska geografického, sociologického i správního zcela specifickým a s ostatními třinácti kraji nesrovnatelným, do hodnocení zahrnuta nebyla,“ podotýkají sociologové.

Václav Brachtl