„Popisovala mi to maminka a vyprávěla, že mě držel na rukou,“ říká Američan sedící v křesle před kavárnou v šestnáctém patře zlínského mrakodrapu. Hovoří o svém dědečkovi – o Janu Antonínu Baťovi. Do města, které je nerozlučně spjato se jménem jeho předka, přijel společně se šesti dalšími členy rodiny Jana Antonína Bati.
„Moje matka se zde narodila. Myslím, že byla jedním z prvních lidí narozených v Baťově nemocnici,“ usmívá se Nash. Sám navštívil Zlín v roce 1993. „Je to skvělé město s milými lidmi,“ zhodnotil muž, který žije v americkém Bostonu.
Práce a život J. A. Bati jsou pro Johna Nashe aktuálními tématy. Nedávno totiž vytvořil internetovou stránku www.batahistory.com. „Lze tam najít řadu informací o dědečkově životě a všem dobrém, co udělal,“ vysvětlil.
Na stránkách, které jsou zatím psány pouze anglicky, se také čtenář dozvídá o těžkém rozhodnutí, které musel J. A. Baťa učinit za druhé světové války. „Prezident Beneš chtěl, aby veřejně vystoupil proti Němcům,“ vysvětluje průmyslníkův vnuk. „Viděl jsem korespondenci s jeho manažery. Radili mu, aby učinil to prohlášení. Říkali: Zlín je ztracený,“ pokračuje Nash.
Dědeček měl ale podle něj obavu, že pokud by to udělal, Němci by mohli Zlín zničit. „Odpověděl jim: Nikdo se nepostará o lidi ze Zlína. To je má odpovědnost a já své lidi nezradím,“ popsal vnuk osudové okamžiky života svého předka. „Řekli mu, že pokud prohlášení neučiní, přijde o všechno a jeho rodina bude trpět,“ dodal. „Jan Antonín Baťa veškeré podnikání obětoval pro lidi ve Zlíně,“ konstatoval Nash.
Ten s radostí sleduje měnící se přístup Čechů k jeho předkovi, včetně snah o očištění jména J. A. Bati, proti němuž vedli komunisté v roce 1947 vykonstruovaný soudní proces. „Myslím, že lidé právě nyní zjišťují, kdo byl Jan Antonín Baťa,“ míní Nash.
Podporu snahám o napravení křivd, které J. A. Baťa utrpěl, projevuje i jeho synovec Tomáš J. Baťa. „Za tu podporu mu velmi děkuji,“ uvedl John Nash. „Vztahy naší rodiny s Tomášem Baťou jsou srdečné,“ uzavírá.