„Naštěstí byl hned navrchu. Kdyby byl přikrytý nějakým papírovým kartonem, tak bychom ho slisovali,“ popisoval rozrušený řidič vozu Jaroslav Chrastina.
Probuzenému muži se prý z černé plastové popelnice, které bývají téměř u každého činžovního domu, evidentně nechtělo. „Kluci otevřeli víko a našli tam do ruličky stočeného chlapa. Ani odtud nechtěl vylézt,“ kroutil nechápavě hlavou Chrastina a doufal, že už jej podobný zážitek v životě nepotká.

„Naštěstí se kolegové vždycky dívají. Ale kdyby si ho nevšimli, tak by ho to sešrotovalo a my budeme žít s pocitem, že jsme zabili chlapa,“ netajil se rozčarovaný řidič sběrného vozu.

Znovu se podle něj potvrdilo, jak důležité je pro popeláře dělat hluk kolem vyvážených nádob s odpadem. „Lidi na nás sice křičí, že děláme rámus, ale přece se nenecháme přivést do neštěstí,“ konstatoval Chrastina.

Stejnou zkušenost s Kolombem měl už několikrát řidič dalšího svozového vozidla zlínských technických služeb Jiří Bártek s pomocníkem Patrikem Sedlačíkem. Ti jej na poslední chvíli zachránili vloni v srpnu z lisu schopného rozdrtit i beton. Z kontejneru jej vytahovali i vloni v březnu a před Vánocemi roku 2005.

Podle zlínské policejní mluvčí Jany Bartíkové je nejlepším řešením zavolat při nálezu člověka v popelnici policejní hlídku.
„Hodnotíme to maximálně jako přestupek proti veřejnému pořádku. Při opakovaném porušení může dostat pokutu v řádu několika set až tisíce korun. Doporučuji volat policii, která může takového člověka zajistit,“ vysvětlila Bartíková.