„Ve skanzenu, který od svého vzniku v roce 2004 není rozhodně mrtvým hradiskem, se školáci v doprovodu svých pedagogů dozvěděli, jak v 9. století opevněné hradiště Slovanů vypadalo, jak v něm lidé žili, pracovali a čím se živili," stručně přiblížila průvodkyně skanzenem Renata Hrabalová čtrnáctidenní interaktivní akci pro školy, která v pátek skončila.

Po příchodu do skanzenu vystoupali školáci se svými kantory na strážní věže, převyšující půdorysné rozměry opevněného hradiska, kde je průvodci uvedli do programu a seznámili je s důležitými pamětihodnostmi v okolí. Pak se kluci a holky vydali na jednotlivá stanoviště Velkomoravanů, kde se seznámili s výrobou a barvením látek, oblékáním Slovanů, osahat si mohli jejich zbraně, v pekárně zase ochutnali upečené placky, nebo zažili dvacetiminutovku v replice Metodějovy škole písemnictví, kde vyučoval abbé v hábitu, alias Petr Novotný.

„Ještě že chodíme do té dnešní moderní školy, ne do té Metodějovy, kde byli asi přísní učitelé, jako byl přísný ten, který nás tam dvacet minut učil, ale i zkoušel," nechali se slyšet kluci z jedné brněnské školy. „Tak aspoň vidíte, že i v době Slovanů byli učitelé při zkoušení přísní. Možná si naší školy i mě teď budete víc vážit," neodpustila si poznámku jejich kantorka. Ocenila, že Velkomoravané dovedli při výukovém programu žákům velice hezky vysvětlit a praktickými ukázkami přiblížit, jak se kdysi žilo na Velké Moravě.

„Už pár let jezdíme se žáky sedmého ročníku do skanzenu v Modré na akci určenou pro školy, abychom navázali na výuku o životě na Velké Moravě. U žáků má výukový program velký ohlas a vždycky si z něj odnášejí hezké zážitky," shrnula v kostce pro děti užitečnou exkurzi učitelka blanenského gymnázia Lenka Suchá. Podotkla, že její žáky nejvíce zajímaly zbraně Slovanů, lukostřelba, ale také výuka v Metodějově škole písemnictví, kde sama opisovala hlaholici.