„Možná byste se divil, jací lidé si tímto způsobem přilepšují. Před časem jsem náhodou zadržela velmi dobře situovaného člověka, který u pultu nahlásil jednu výpůjčku, ovšem další tři knihy, které vytáhl z našich regálů, měl v tašce. Vymlouval se, že je zapomněl přihlásit, to bych mu ale možná věřila za poněkud jiných okolností,“ poznamenala jedna z knihovnic na Slovácku, která požádala o zachování anonymity. „Nechci poukazovat na to, že se tady krade. Takových případů není mnoho, jen by dělaly naší knihovně ostudu,“ vysvětlila svůj požadavek.

Ředitel největší regionální provozovny, Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti, tvrdí, že o počtu ztracených či odcizených knih nemá v současné době přehled.

„Sumarizace se provádí jednou za deset let, takže o aktuálním stavu ztrát nemám potřebné údaje. U nás v knihovně ale odcizení knihy není nijak snadné, protože jsou opatřeny kódem reagujícím na elektronické zařízení u vchodu knihovny. Více než krádeže nás zaměstnávají lidé, kteří knihy nevrací. Příčiny bývají různé. Někteří z nich se odstěhují a pak nejsou k dohledání oni ani díla,“ poznamenal Jančář. Jeho kolegyně z knihovny v Buchlovicích uvedla, že při poslední aktualizaci stavu jejich provozovny chybělo zhruba 250 knížek. „Celkem evidujeme asi čtrnáct tisíc položek, takže ztrátu 250 knih považuji za velmi příznivý stav. Osobně mě tak nízké ztráty překvapily. Pokud se ptáte na to, zda jsem někdy zloděje chytila při činu, tak tomu tak není,“ sdělila buchlovická knihovnice Dagmar Možná.

V případě, že škoda odcizených knih nepřesáhne pět tisíc korun, policie takové jednání posuzuje jako přestupek. „Pokud by byl ale pachatel v posledních třech letech za stejný čin už trestán, bylo by trestným činem i odcizení knih v nižší hodnotě,“ upřesnil mluvčí uherskohradišťské policie Aleš Mergental.