„Zatím nemáme hlášeno, že by úhyn včelstev v zimním období překročil v některých regionech České republiky hranici deseti procent. Zdravotní stav chovů včelstev je po zimě dobrý,“ konstatoval tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. S příznivým průběhem zimy a přezimováním svých včelstev vyjádřil uspokojení také Stanislav Daněk ze Salaše, který se včelaření věnuje víc než tři desetiletí.

Jenže v květnu se příroda ke včelařům obrátila zády a podle předpovědi meteorologů nebude počasí pro medovou snůšku příznivé ani v červnu. „Jako každý včelař jsem se těšil na jarní snůšku z kvetoucích stromů, lučních a lesních bylin, ale zejména ze žlutě kvetoucích lánů řepky. Deštivé a chladné jaro však uvěznilo včelky v úlech, větší část přineseného nektaru včelky v chladnu spotřebovaly a medníky úlů jsou poloprázdné,“ posteskl si Daněk. „Zatímco loni se medomety točily již kolem 10. května a nádoby se plnily voňavým a lahodným jarním medem, ani o posledním květnovém dnu jsem od včel žádný med nedostal,“ povzdechl si smutně Daněk. Neodpustil si poznámku, že přírodě nelze poručit. Stejně jako další včelaři doufá, že se snad dočká medu z akátu, lípy nebo z medovicové lesní snůšky, která by teprve mohla přijít.

Vrásky na čele dělá deštivé a chladné počasí také Františku Nešporovi, který je jednatelem včelařské organizace v okrese Uherské Hradiště i základní organizace v Ostrožské Nové Vsi. „Pro včelaře bylo rozhodující, že včely celkově dobře zimu přežily v dobré síle a bez nadměrných ztrát. Dopomohl k tomu příznivý podzim,“ poznamenal příhodný průběh zimy pro včelky Nešpor. Také nástup jara byl podle něj velmi pozitivní a všechno nasvědčovalo tomu, že by letošní rok měl být z pohledu výnosu medu daleko produktivnější. „Člověk míní, příroda mění. Deštivý květen včelařům nepřál. Pro ně a pro včely byl spíše katastrofální, na nějaké další prognózy je ale zatím čas. I myslivci počítají zajíce až po honě,“ řekl Nešpor.

Ani loňská sezona nebyla podle něj pro včelaře na Slovácku příznivá. Nižší snůšku ovlivnilo nepřiměřené sucho v jarních měsících. „To byl důvod, proč se nevytvářelo dostatek nektaru. Pro snůšku z lip nebylo příhodné počasí, ve včelařském žargonu říkáme, že lípa propršela a lesy nemedovaly,“ hořekuje Nešpor. „Les není na včelaře v posledních letech vůbec hodný,“ stěžuje si Jiří Maňásek, který včelaří u chaty na Smraďavce. „Tři roky po sobě mně včely vyprodukovaly velice málo lesního medu. Snad se letos karta obrátí, protože po lesním medu se lidé nejvíce shánějí,“ potvrdil Maňásek.

Včelařství je zajímavým oborem i ze sociologického hlediska. „Včelaři při uspokojování svých zájmů obohacují společenský produkt o konkrétní materiální hodnoty. Škoda, že to jejich a včelí snažení někdy zmaří nepříznivé počasí,“ poznamenal sociolog Petr Kvasil.

Čtěte také:

názor Zdeňka Skaličky O příkladné včelí pracovitosti