Kde se vlastně toto pojmenování pro spletenec vrbového proutí vzalo? Podle etnografky Slováckého muzea Romany Habartové vychází přímo ze slovního označení cév, které v těle rozvádějí krev směrem k srdci, tedy žil. „V prutech se totiž také skrývá životadárná síla. Nejen proto, že jsou v předjaří jako první zelené. Když žilu zarazíte do země, časem opukne. Lidé tomu odjakživa přikládali nadpřirozený význam, selským rozumem nepochopitelný," vysvětlila Romana Habartová.

Kromě žily a pomlázky se můžete setkat také s tatarem, šlahačkou, kančúchem nebo třeba kocvarem. Možná vás napadnou i jiné výrazy. „Významově jde o význam, co všechno švihnutí znamená. Je to jazyková směsice kopírující vývoj, v němž bylo naše území různě osidlováno. Můžeme nalézt výrazy pocházející z jiných zemí, například ze středního východu," doplnila etnografka.

Samotné šlehání děvčat nemělo v dávných dobách smysl bití či nějakého fyzického násilí a nemělo by se tak chápat ani dnes. Je to očistný proces organismu, který má tělu dodat energii. Není bez zajímavosti, že dříve se proutím na Velikonoce šlehali po nohách a rukou i muži. Omlazení neušel ani dobytek.