V neděli ráno byla v kostele svatého Jakuba staršího slavnostní mše svatá. Jak bývá ve Lhotě zvykem, tak někteří účastníci šli na hodovou mši v kroji. Jak bývá na lhotské hody už také zvykem, tak v nedělním ránu ukazoval teploměr tropických 28 stupňů.
„Bylo horko, ale dalo se to vydržet,“ hlásil po mši svaté hlavní organizátor hodů Petr Radoch a srovnával uplynulé Ženáčské hody, které se uskutečnily i v době pandemie covidu.
„Byly i před dvěma roky. Jen jsme měli navíc v kostele krojované roušky. Je to pěkná tradice, rádi tancujeme, baví nás to. Jsme rádi, že se hody uskutečnily. Nevím o žádné jiné vesnici, ve které by byly Ženáčské hody. “
Šestnáct krojovaných párů se nedělním odpoledni vydalo k obecnímu úřadu pro povolení k hodovému veselí, které udělil starosta obce Roman Tuháček.
„Dajte si vínečka, ale aj vody. Ať sa vám v tom vedru nemotajů nohy. Dobře poslúchajte chaso, týmto vám povolení k hodovéj muzice dávám a vaše pozvání na hody přijímám,“ zahájil hody veršovaným proslovem starosta Lhoty.
Poté se početní průvod krojovaných vydal přes celou obec na hřiště, kde byl připraven program, ve kterém zatančila chasa Československou besedu.
„Skládá ze čtyř částí - české, moravskoslezské, podkarpatskoruské a slovenské. Je to soubor tanců, který sestavila Československá obec sokolská v roce 1936,“ upřesnil vystoupení Petr Radoch.
Hody poprvé tančil Stanislav Žajdlík ze sousední Blatnice pod svatým Antonínkem.
„Otec pocházel ze Lhoty, mám tu početnou rodinu,“ upozornil na úvod a prozradil rozdíl mezi Ženáčskými hody a těmi s právem.
„Nerad bych to škatulkoval, každé hody mají svoje. Svobodní jsou víc odvázaní, ženáči jsou do určité hodiny rozumnější – potom už to vyjde nastejno. Hlavní rozdíl je ten, že svobodní mají hody s právem. Ženáči nemají právo, nemají ani stárky, ale staví se májka a zábava probíhá podobě. Možná bývá na hodech s právem větší účast krojovaných,“ myslí si Stanislav Žajdík a ještě dodává.
„Zažil jsem hody i jinde, ale ve Lhotě je něco navíc. Nevím, jak bych to pojmenoval, asi ta srdečnost lidí a radost ze zábavy - lidi tady hody milují.“
Celé nedělní hodové odpoledne doprovázela chasu dechovka Šarovec ze sousedního Hluku.
Slovácké hody s právem se v Ostrožské Lhotě pořádají každý lichý rok, poprvé je uspořádali v roce 1956. V posledních letech pořádá hody Slovácký krúžek Háječek za podpory obce Ostrožská Lhota.
Ženáčské hody se v Ostrožské Lhotě pořádají od roku 2006. Myšlenka přišla od Ludmily Dominikové, její manžel Miroslav potom oslovil další podobně naladěné Lhoťany. V roce 2022 se Ženáčské hody uskutečnily v Ostrožské Lhotě podeváté.
