„Byli jsme v kempu a viděli jsme, jak se k přehradě rychle blíží policejní a hasičská auta. Prý se někdo utopil. Pak se ale údajně přišlo na to, že paní si byla zaplavat. Když si kamarádi všimli, že je dlouho pryč, zavolali na tísňovou linku. Ona pak ale sama připlavala,“ líčil události u přehrady Bystřička ze začátku července jejich nepřímý účastník Zbyněk Hurtík.

Policisté a hasiči tehdy k nahlášené události vyjížděli zbytečně. Jak ale říká Zbyněk Hurtík - sám by na místě kamarádů té ženy nejednal jinak.

„Je to nestandardní situace, člověk asi zpanikaří, drží telefon v ruce a už to jede. Raději být za blbce a zavolat, než si pak vyčítat, že jsem vyčkával a nic neudělal,“ míní.

Složky Integrovaného záchranného systému (IZS) tedy zdravotníci, hasiči a policisté tak občas vyjedou k případu, který se nakonec ukáže být planým poplachem. Ne vždy totiž volající ví, jaká je skutečná situace.

Policie statistiky zbytečných výjezdů nevede. Více je však trápí zneužívání linky tísňového volání.

„Trápí nás tak zvaná zlomyslná volání, zneužití linky tísňového volání, kdy už na začátku oznámení je zřejmé, že se o tísňovou výzvu nejedná a uvedený oznamovatel i po poučení od operátora je schopný opakovaně zatěžovat tísňovou linku na úkor dalších lidí, kteří potřebují pomoc,“ uvedla policejní mluvčí Lenka Javorková.

„Za zneužití tísňové linky hrozí sankce až do výše dvě stě tisíc korun. V souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném činu, například v případě šíření poplašné zprávy,“ upozornila dále Javorková. Počet těchto případů však díky osvětě klesá.

„Jako pedagog to vštěpuju dětem odmalička. Čísla hasičů, policistů a zdravotníků jsou důležitá a nesmí se zneužívat,“ říká například učitelka Pavlína Hanáková z Leskovce.

Při přijímání telefonátů na operačním středisku je podle policejní mluvčí vždy základem vyhodnocení přijatého oznámení, jeho atributů - ohrožení života a zdraví, majetku, protiprávní jednání a podobně, kde IZS musí reagovat na tuto tísňovou výzvu, a na základě kterého na místo vysílá síly a prostředky.

Při zásahu policie se situace v průběhu zásahu na základě dalších nových informací neustále vyvíjí a mění.

„Může se stát, že i oznámení nebo tísňová výzva, které na počátku splňovaly dané atributy, se nemusí ve finále potvrdit. Policie je ovšem ze zákona povinná konat. V kontextu se nedá říct, že by se jednalo o planý výjezd či zbytečný výjezd. To byl i případ u přehrady Bystřička,“ sdělila policejní mluvčí Lenka Javorková.

Sanitka může chybět tam, kde je skutečně potřeba

Ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje potvrdil pětačtyřicet marných výjezdů za první polovinu letošního roku.

„Jde o výjezdy, kdy na místě, nebo ještě před příjezdem na místo bylo zjištěno, že k dané události není potřeba výjezdu posádky zdravotnické záchranné služby,“ informoval Josef Valenta.

Podle něj je u počtu takových výjezdů patrná spíše sestupná tendence. Z celkového počtu 31 000 výjezdů za první pololetí je necelá padesátka zbytečných výjezdů zlomek. I tak může sanitka v té chvíli chybět tam, kde by jí bylo skutečně potřeba při záchraně lidského života.

Někdy může dispečer oznámení ověřit, jindy je to složité a posádka vyjíždí bez prodlení.

„Záleží na situaci. Například pokud je hlášené těžké zranění a oznámení odpovídá lokalizaci volajícího nebo volajících, včetně i ruchů v pozadí, tak samozřejmě vyjíždíme ihned. To byl i příklad s tonoucím na Bystřičce, kdy nelze čekat na potvrzení z místa,“ vysvětlil Valenta.

Někdy se dají informace od volajícího ověřit z dalších zdrojů.

„U nehod je velmi často více volajících, navíc už někdy volají policii nebo hasiče, takže i z toho se dá usuzovat na reálnost události. Samozřejmě hraje roli už zmíněná lokalizace mobilního telefonu vůči udávanému místu události, popis situace, ochota poskytnout první pomoc a další,“ doplnil ředitel záchranky.

Při výjezdech hasičů je situace trochu jiná. Podle mluvčího Pavla Řezníčka je důležité rozlišovat planý poplach a zneužití výjezdu jednotek požární ochrany.

„V první polovině letošního roku evidujeme sto devadesát osm planých poplachů. Ale přibližně v pětaosmdesáti procentech případů se jednalo o podezření na požár, který se nepotvrdil. Šlo o informace od oznamovatelů, od elektrické požární signalizace i o nenahlášené pálení,“ přiblížil mluvčí hasičů.

Počet zbytečných výjezdů však například u hasičů podle statistik závratně nestoupá - od začátku letošního roku jich evidují asi 200. V drtivé většině se jednalo o nepotvrzený požár.

Počet planých výjezdů za 1. pol. 2020:

Hasiči – 198 planých poplachů (2019 - 192, 2018 - 182, 2017 - 171, 2016 - 126, 2015 – 149)

Záchranka – 45 marných výjezdů z celkového počtu 31 000

Policie – statistiky nevede

Za zneužití tísňové linky hrozí dle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích sankce až do výše 200.000,- Kč, v souvislosti se zlomyslným voláním lze hovořit i o trestném čin (např. šíření poplašné zprávy §357).