“Když jsem před devětačtyřiceti léty nastupoval do Slováckého divadla, některé herce jsem znal, protože jsme se potkávali během studií na JAMU v Brně. Ale nad všechny se tyčila pověst o vynikajícím herci, který žil velmi bouřlivácký život a mimo divadla nadevše zbožňoval krásné ženy. Tou legendou byl Lubomír Vraspír,” vzpomíná hercův kolega a někdejší ředitel Igor Stránský.

Roli uměl zpaměti na první zkoušce

“Na fermanu se v říjnu objevilo obsazení Richarda III. V hlavní roli Lubomír Vraspír, démon divadla. Talent od pánaboha, který se jediný nestyděl chodit mistrovsky po Hradišti s textem z Dilie srolovaným pod paží. Vraspír přišel na první čtenou Richarda s kuličkou v botě, aby kulhal, a s přidělaným hrbem. V klubu předváděl, jak má chycenou figuru,” vybavuje si pro změnu herec a režisér Břetislav Rychlík a dodává: “Luboš Vraspír se přes prázdniny naučil celou roli nazpaměť. Při některých škrtech mu začaly téct slzy, opravdové, hluboce prožívané slzy. K tomu dramatickým hlasem prosil: 'Pane docente, neberte Vraspírkovi ty repličky!' Hned kulhal, hrbil a sypal ze sebe blankvers. A předvedl tanec krále mrzáka. Na první čtené!”

Smutný útěk

Poslední rolí, kterou respektovaný herec na jevišti Slováckého divadla vytvořil, byla malá postava v Bratrech Karamazových. “Když vyšel na jeviště, všechno se zastavilo. měl neuvěřitelné charisma a dar přitáhnout veškerou pozornost jen na sebe,” říká herec Josef Kubáník a připomíná, že Lubomír Vraspír i po odchodu do důchodu na své divadlo nezapomněl a při každém zájezdu do Kroměříže, kde trávil poslední léta, se za kolegy zastavil, aby se zeptal, jak se divadlu daří. “Naposledy přijel do Hradiště, když divadlo slavilo sedmdesát. Byl pořád v neuvěřitelné kondici, ale když viděl, kdo všechno přijel, když si uvědomil, jaká je to sláva a když ho to nutilo vzpomínat, co všechno na jevišti zažil, omluvil se a tak trochu smutně utekl. Bylo to dojemné,” uzavírá Josef Kubáník.

Lubomír Vraspír si nepřál poslední rozloučení, a tak divadelníci i diváci na něj zavzpomínají tak, jak by si přál. Jako na velkého herce.