Ty zahájily přípravu na akci s náležitým předstihem, když loupání pecek z modrého ovoce nenechaly na poslední chvíli. Pustily se do něj už v pátek odpoledne. „Lúpalo nás to deset a šlo nám to docela dobře. Za tři hodinky jsme neměly co dělat,“ říká s úsměvem Marie Ježková, která se v sobotu ráno o půl deváté ujala povinnosti rozdělat oheň v černé kuchyni muzea pod měděným kotlíkem. Tam posléze vyloupané ovoce zamířilo.

„Ze začátku mosíš ždúrat pomalučky, protože je všecko studené. Než trnky pustijá vodu, možeš jich vařit enom trochu, až postupně přidáváš další,“ vysvětluje Ježková postup s typickým místním dialektem na jazyku. Vaření za neustálého míchání, nebo také ždúrání, se pak nezastaví až do večera, kdy se u kotle střídají jedna tetička za druhou. „Míchá sa to dobře, nemosí sa cedit, trnky sú sladké, co víc si možem přát,“ potvrzuje Božena Šimčíková a fortelně otáčí kotulkou s měsíčkem. Zaždúrat si ale může každý, a tak se osazenstvo černé kuchyně pořád mění. Než povidla zhoustnou, přicházejí si tam děti na lízačku. Sladkokyselé rozvařené trnky jsou pro ně velkou pochoutkou, a tak není divu, že se tam chvílemi tvoří dlouhá fronta nedočkavých.

Aby míchání nebylo jen fádním a nudným úkonem, krátí si tetičky dlouhou chvíli zpíváním. „Sloužila dívka u polesného, nechtěla jídat chleba režného, hop, šup, šup, šup,“ ozývá se z okýnek stavení otevřených do dvora obecního areálu, který kdysi býval mlýnem. Nudit se rozhodně nenudí ani stovky návštěvníků vaření trnek. Ti se po zastávce u stánků lidového jarmarku před muzeem baví na jeho nádvoří při kulturním pásmu prošpikovaným vystoupeními folklorních souborů. A výčet účinkujících? Cimbálová muzika Šimbolice s ženským pěveckým sborem Šibalice z Březové, Sboreček žen z Lipova, mužský pěvecký sbor Dolněmčané, místní ženský sbor Tetičky s výborným lidovým vyprávěčem Františkem Šmídem i dechová hudba Dolněmčanská pětka se zpěváky Petrem Kadlčkem a Erikou Uhrovou.

Mezi návštěvníky byl také náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. Ten přiznal, že je v dolněmčanském muzeu Na Mlýně poprvé v životě. „Pozvala mě před časem při setkání pod rozhlednou na Velkém Lopeníku tady paní Šimčíková. A protože jsem v tomto areálu nikdy nebyl, tak jsem jí slíbil, že přijedu a jsem tady. Byl jsem také zvědavý na to, jak chutnají trnky takto povařené v kotlíku, no a výsledek je vcelu dobrý,“ usmíval se Lukáš.