Jeho ruina se tyčí na stráni nad Luhačovickou přehradou a už léta svým vzhledem hyzdí okolní krajinu. Jak už mezi svátky upozornila Česká televize, majitel objektu, kterým se po letech vlastnických sporů stal v roce 2009 Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), se už dvakrát pokusil objekt prodat. Zatím však bez úspěchu.

Bývalé zázemí Socialistického svazu mládeže chátrá už od první poloviny devadesátých let. „Vloni jsme hotel i s několika tisíci metry čtverečními pozemků nabízeli ve výběrových řízeních k prodeji, ale ani za 12,1 milionu korun a posléze ani za 9,6 milionu je nikdo nekoupil,“ objasnila ředitelka brněnské pobočky ÚZSVM Lenka Taie Kolaříková.

A není se ani příliš čemu divit. „Příčky jsou plné karcinogenního azbestu, hotel má také narušenou statiku,“ vysvětluje Olga Tkáčová, starostka Pozlovic, v jejichž katastru se kdysi slavná Voroněž nachází. O tom, že by prostory přebrali do svého vlastnictví, přitom právě v Pozlovicích uvažovali už několikrát. „Kdysi jsme je mohli získat bezúplatně od bývalého vlastníka, tedy Fondu dětí a mládeže. Nebyli jsme však schopni garantovat jejich podmínku, aby byl objekt i nadále využíván ve prospěch dětí a mladých lidí,“ krčí rameny starostka. Ani nyní, kdy je možné bývalý hotel koupit, se v Pozlovicích do takové akce neženou.

Ta by však přišla až na 20 milionů korun a takovou investici si dnes podle jejích slov může dovolit málokdo. A zatím o ní neuvažuje ani ÚZSVM. V dalším výběrovém řízení, které má být vyhlášeno tento týden, bude objekt nabízen za bezmála 7,8 milionu korun. To je ale stále značně nadhodnocená částka,“ míní Tkáčová.

„Koupí hotelu bychom se zadlužili na mnoho let dopředu, což si nemůžeme dovolit,“ objasňuje Tkáčová. Jediným řešením tak v jejích očích zůstává demolice budovy, která je ve zcela havarijním stavu.

Pakliže se tedy kupec skutečně nenajde, je více než pravděpodobné, že nevábně vypadající torzo hotelu bude kolemjdoucí děsit dále. „Na místě se scházejí různí výrostci a drogově závislí. Neustále se nabourávají do zazděného objektu, který pak jeho majitel musí znovu a znovu zabezpečovat,“ upozorňuje hospodář Rybářského svazu Luhačovického Zálesí František Miko, který místem prochází několikrát do měsíce. „Všiml jsem si ho při procházce kolem přehrady. Žádné problémy s ním ale tehdy nebyly,“ vzpomíná velitel Městské policie Luhačovice Vlastimil Červenka.

Možná budou vodní sporty

Pokud by přece jen torzo hotelu v následujících letech ze stráně nad vodní nádrží zmizelo, mají o možnostech využití uvolněného místa v Pozlovicích poměrně jasnou představu. „Dle našeho územního plánu se jedná o prostor pro trávení volného času. Vzniknout by na něm mohl například vlek pro vodní lyžování a pod ním zázemí pro vodní sporty. Myslím, že by si to své příznivce rozhodně našlo,“ nastínila starostka Tkáčová. To Antonii Martincové, která jen několik set metrů od kdysi vyhlášeného rekreačního střediska bydlí, by se ve zmiňované lokalitě líbil upravený park, nebo také některý druh sportovního areálu. Ne však hotel či penzion.