Před čtyřiatřiceti lety se vydala ve šlépějích svého tatínka Jana Maňáska z Kudlovic, velkého obdivovatele přírody, včelaře i vinaře, který si od roku 1955 vedl denní záznamy o počasí.

„Tatínek nechtěl spoléhat na to, co o počasí toho či onoho období v roce utkví lidem v paměti. Jednou denně před večerem si zapisoval teplotu vzduchu, úhrn srážek, oblačnost, sílu a směr větru. Vedl si záznamy o letu včel, jejich snůšce, květu rostlin a stromů. Ze svých denních zápisů pak vyhodnocoval, jaká byla teplota v tom či onom měsíci i roce či kolik spadlo srážek,“ poodhaluje Marie Lužová ingredienci otcových meteorologických záznamů, v nichž se svým jednaosmdesátiletým manželem Vojtěchem pokračují od roku 1987.

V několika sešitech uchovávají záznamy o počasí, které by postupem času zmizely z paměti lidí. Co stránka, řádek nebo kolonka v jimi vedených sešitech o počasí, to jiný zápis.

„Protože máloco provází lidstvo řadu let jako pranostiky, nechybějí spolu s výstřižky novin v tátových i v našich sešitech ani ony. Pranostiky jsou tady chápány jako krátkodobé předpovědi či prognózy. Ty se většinou vztahují k počasí a událostem, které vlivem daného počasí nastanou,“ usuzují manželé Lužovi.

A protože jsou Lužovi se svými rodinami také pěstiteli vinné révy, vedou si záznamy i o tom, kdy v daném roce začala réva rašit, kvést, nebo kdy zahajovali a končili sklizeň hroznů.

„Z těch zápisků jsme vypozorovali, že začíná-li réva zavčasu kvést, je to signál, že rok bude vinařsky příznivý. Bylo tomu tak třeba v roce 2003, 2011 i 2012. Réva začala ve zmíněných letech kvést na den přesně 30. května,“ ukazuje záznamy své manželky ostřílený vinař a včelař Vojtěch Luža.

„Ona je totiž při vedení záznamů o počasí velice pečlivá. Já ji nahlásím, jakou venkovní teplotu ukazují naše teploměry a hodnoty na srážkoměru a ona je pečlivě zaznamená,“ řekne s pousmáním Vojtěch Luža.

S manželkou přiznávají, že ve dnech, kdy jsou třeba kvůli dovolené mimo domov, sledují povětrnostní podmínky a provádějí o nich zápisy jejich synové.

„Věříme, že záznamy o počasí, které vyžadují pravidelnost, přesnost, cílevědomost, trpělivost a čas, neskončí po našem odchodu z tohoto světa v popelnicích nebo v kamnech. Snad v té naší zálibě budou pokračovat naši potomci,“ dodávají shodně Lužovi.