Zajímavě v této situaci zní argumenty příznivců obří stavby vodního koridoru DunajOdraLabe, který by v případě uskutečnění naskrz protnul i Uherskohradišťsko. Podle nich by kanál přívaly vody, které letos zatopily řadu českých měst, ale i moravskou povodeň z roku 1997, zkrotil. Odpůrci však s tímto tvrzením nesouhlasí.

Bližší osud kontroverzního projektu za stovky miliard korun by měl být znám na konci tohoto roku, kdy bude hotová studie jeho proveditelnosti. Pokud z ní vyplyne, že stavba má smysl, započne projednávání budování velkokapacitní vodní trasy na vládní úrovni. Šéf Ředitelství vodních cest České republiky Jan Skalický nazývá zamýšlený vodní koridor multifunkčním. „Nejde totiž jen o dopravu. Z ještě větší části by toto dílo sloužilo k regulaci vody v krajině. V tomto kontextu jde o prioritu především pro Moravu, kterou nebudou zasahovat jen povodně, ale čím dál více také sucha. Koridor nejenže ochrání krajinu před záplavami, ale v době nedostatku vody ji zde i udrží," sdělil Slováckému deníku ředitel Skalický.

Podle něj je takové technické řešení schopno na většině území, kudy by mohlo vést, absorbovat do koryta až 60 procent valící se vody. Na vlastní koryto řeky tak zbude jen 40 procent. „Velká voda z let 1997 a 2002 by vůbec nevznikla. Všechny ekonomicky vyspělé státy se věnují výstavbě infrastruktury v podobě vodních cest. Česká republika má v tomto směru naprosto ideální příležitost," tvrdí Jan Skalický.

Dvě největší námitky kritiků případné stavby, tedy nepředstavitelné finanční náklady a rozsáhlé zásahy do životního prostředí, nevidí jako problém.

„Evropská unie podporuje výstavbu železnic a vodních cest až 85procentními dotacemi. A pro přírodu jsou podobné projekty spíše přínosem. Vznikají nové vodní plochy, rybí přechody, tůně a podobně. Neodstraňují živočišné druhy, jen je přemisťují. Projektanti pro ně dokonce vytváří příhodné podmínky. Argumenty odpůrců jsou často liché," je přesvědčen šéf Ředitelství vodních cest.

To Vilém Jurek ze Šumic, předseda krajské organizace Strany zelených ve Zlíně, myšlenku oživit staré plány výstavby obřího vodního koridoru již před časem označil za bláznivý sen. Odmítá, že by kanál DunajOdraLabe mohl plnit výraznější protipovodňovou funkci.

„Musely by se učinit speciální zásahy do podoby břehů kanálu i jeho hloubky. Všechny ty peníze by bylo lepší investovat do zasakovacích pásů, zalesňování povodí, budování suchých poldrů či malých nádrží na současných tocích," konstatoval krajský předseda zelených. Projekt je dle jeho slov nemoderní a nerespektuje přírodní zákonitosti. „Meandry, tedy přirozené říční zákruty s příbřežní nivou, ochrání před povodní lépe než nepřirozený napřímený tok. Obávám se, že by se při stejných přívalech vody rok 1997 v Hradišti opakoval," uvedl Vilém Jurek. Upozornil také na to, že jakékoliv záměry, které jsou v rozporu s ochranou přírody, nemůžou být hrazeny z evropských peněz. „A to je potíž koridoru DunajOdra

Labe, vedl by totiž dvěma chráněnými krajinnými oblastmi Poodřím a Litovelským Pomoravím," dodal.

Velkým příznivcem myšlenky rozsáhlého díla s přezdívkou „Křižovatka tří moří" je prezident Miloš Zeman. Naposled ji připomněl na konci května ve Varšavě, kde se účastnil ekonomického fóra. „Je to nepochybně dlouhodobý investiční projekt. Jednalo by se o strategii vítězství, která by byla přínosná pro obě země," prohlásil. Polský prezident Bronisław Komorowski Zemanův plán na vybudování vodního koridoru podpořil.

Opatrní jsou v hodnocení přínosu kanálu představitelé Povodí Moravy. „Je možné, že by na některých úsecích protipovodňovou funkci mohl plnit. Nicméně, dokud nebudou známy bližší podrobnosti, nelze k tomu zaujímat konkrétní stanovisko," uzavřela mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková.