Bernadotte po památné bitvě u Slavkova v prosinci roku 1805 zahájil pronásledování ustupujících spojenců ve směru na Žarošice a Kyjov. K prvnímu střetu došlo 3. prosince u Uhřic. O den později se U Spáleného mlýna setkal císař Napoleon s rakouským císařem Františkem I. a dohodli se na uzavření příměří. Francouzská armáda začala obsazovat celou jižní Moravu až po pravý břeh řeky Moravy. I přes uzavřené příměří však docházelo k občasným střetům mezi znepřátelenými jednotkami.

„Písemné zprávy o pobytu Rusů, Rakušanů nebo Francouzů v Ořechově se nepodařilo zatím dohledat, ale s jistotou se dá říci, že se zde objevili. Dochované zprávy z okolí zmiňují například Rusy v Polešovicích, Rakušany a Francouze ve Bzenci. Tam dokonce k jednomu takovému střetu Francouzů a Rakušanů došlo,“ poznamenal majitel zámku v Ořechově Alessandro Alagia.

Zámek Ořechov ožije i o víkendu následujícího týdne, v sobotu 24. března. Na tento den od 16 hodin je totiž naplánována beseda s koncertem talentovaného zpěváka a finalisty soutěže Česko-slovenská SuperStar Martina Haricha. Ten v prostorách zámku natočil ve dnech 18. a 19. února svůj nový klip k písni Príbeh snov. Martin Harich je na zámku již pravidelným hostem. Tráví tam nejen svůj volný čas, ale v minulosti tam několikrát koncertoval. „S majitelem zámku jsem se seznámil na jednom z mých koncertů. Vystoupení se mu líbilo, a tak mě na zámek pozval. On i jeho rodina jsou velmi příjemní lidé, a tak na Ořechov jezdím rád,“ přiznal zpěvák Harich. 

Zbraně z doby Napoleona Bonaparte

Napoleonovi vojáci byli důkladně vyzbrojení. Některé ze zbraní, které tehdy vojsko používalo, uvidí zájemci v sobotu a v neděli na nádvoří ořechovského zámku.

Důležitou úlohu hrály za napoleonských válek chladné i palné zbraně. Ty palné vytlačily během 17. a 18. století z výzbroje pěchoty kopí, píku i halapartnu. Naopak ve výzbroji jezdectva si chladné zbraně uchovávaly i nadále své významné postavení. Objevila se i zcela nová zbraň palaš, která převzala bojovou funkci středověkého meče.

Palaš a šavli tedy řadíme k chladným zbraním. Lišily se nejen tvarem, rozměry, ale i potřebami armád různých zemí. Nejednotnost se ještě prohlubovala užíváním velkého množství ukořistěných zbraní. Na konci 18. století a začátkem 19. století se svého rozvoje a výrazného rozšíření dočkal také bodák.

Hlavní pozornost ovšem byla během napoleonských válek věnována ručním palným zbraním, k nim řadíme pušky a pistole. Až na nepatrné výjimky se jednalo o předovky s křesadlovým zámkem. Křesadlové zbraně již na přelomu 17. a 18. století nahradily levnější pěchotní muškety s doutnákovým zámkem a konstrukčně složitější jezdecké karabiny a pistole se zámkem kolečkovým.

Křesadlové zbraně tak měly za sebou stoletý vývoj a z toho důvodu za napoleonských válek docházelo pouze k jejich dílčím úpravám.