V chřibských lesích může podle ní houbař zcela výjimečně narazit na holubinku, většinou ale suchou. Ani s třepenitkami svazčitými, které na tlejících pařezech rostou téměř celý rok, se houbař nyní nesetká.
„Houby jsou velmi citlivé a každá změna klimatických poměrů se na nich podepíše, říká Libor Tmej, přední český mykolog z Chocně, který rok co rok navštěvuje zářijové výstavy hub na Salaši a pomáhá tamním mykologům s určováním méně známých druhů hub.
Vyschlé podhoubí v lesích Chřibů už dva měsíce jen šustí. Houbaři se obávají, že jim houby – květy lesa - tiše zamávají a vyhynou.
Dochází-li v přírodě k velkým změnám, pochopitelně, že na to reagují i houby. „O některých houbách si někdy myslíme, že vymizely, ale ony se zase vracejí.
Třeba hřibů dubových, které v Chřibech téměř dva roky nerostly, byl ve druhé polovině letošního května les plný.
Ale to bylo zrovna v čase letošní krátké houbařské sezony,“ podotkla Alena Filípková.
Podle předsedy Okresního mysliveckého svazu Karla Blahuška, žijícího v Bojkovicích, vypadá houbařská sezona v lesích Bílých Karpat téměř tragicky.
„Jediného pravého hřiba jsem tam našel v době červnového úplňku. Ideální podmínky pro růst hub by mohlo přinést deštivé a relativně teplé počasí,“ míní Karel Blahušek.
