„Zabijačka znamenala dříve zajištění a zásobení domácnosti masem a sádlem od zimy do jara, v zimě bylo i více času na zpracování masa a zabíjačkové produkty se dobře uchovávaly,“ vysvětlila etnografka Alena Prudká ze zlínského muzea Jihovýchodní Moravy. Dodala, že tradice domácích zabijaček je navíc velmi stará. „Vepř patří k nejdéle chovaným domácím zvířatům. Některé názvy zabíjačkových pochoutek, jako je například jelito, pochází až ze středověku,“ informovala Prudká.
Zabijačky jako akce pro přátele zažívají na Slovácku novou vlnu popularity. Každým rokem v únoru poráží místní nadšenci pašíka třeba v Tupeském muzeu keramiky. „Je to taková akce pro nás a naše kamarády. Vždycky si tady zazpíváme a dobře pojíme,“ zasmál se člen tupeského pěveckého sboru a pravidelný účastník zabijačky Josef Šefránek.
Zvýšenou oblibu zabijaček v celém Zlínském kraji potvrzuje i řezník František Válek z Valašských Klobouk. „Lidé sice prasata už doma nechovají, kvůli zabijačce si ale většinou nechají přivést živé, už vykrmené zvíře a doma ho jenom zapíchnou. Nebo si často koupí pouze půlku prasete a doma ho rozdělají na maso,“ vysvětluje Válek, který do domácností na Kloboucku chodí zabíjet prasata především o víkendech. S tím souhlasí i Václav Kužela z Příluk ve Zlíně, který už několik let poráží vepře v Přílukách, Želechovicích a okolí. „Ubývá chovatelů prasat, naopak teď nastává renesance u starší generace, zejména padesátníků, kteří koupí velké prase a uspořádají zabijačku, aby si zavzpomínali na staré časy,“ myslí si Kužela.
Zvýšený zájem o vykrmená prasata zaznamenává v období Vánoc i zemědělská firma ve Vlachovicích, kde je jedna z několika mála posledních chovatelských farem na okolí. „Prase už doma má opravdu jenom pár důchodců. Lidé si teď raději přijedou koupit ať už toho takzvaného zabijáka, což je prase s porážkovou váhou, nebo nějaké metrákové prasátko, které si doma pochovají jen krátký čas, aby získalo to správné domácí aroma,“ popisuje Marie Čížová ze společnosti Zemědělci Vlachovice.
Cena za kilogram živé váhy se ve vlachovickém podniku pohybuje mezi osmatřiceti až dvaačtyřiceti korunami za kilogram.
Na Štěpána uspořádalo zabijačku také sdružení HB Collegium, které pořádá kulturní akce na Buchlově. „Poprvé jsme v zimě otevřeli Buchlov veřejnosti a chtěli jsme pro ně připravit nějaké pochutiny. Myslím, že to mělo úspěch,“ uvedl vedoucí sdružení Jozef Šik.
Přečtěte si také:
Buchlov se poprvé otevřel veřejnosti
