Po dlouhých jednáních, kdy skupina obyvatel založila Spolek pro ochranu a obnovu Penkova statku a odmítala zbourání, přijalo na konci února zastupitelstvo usnesení, ke kterému ho vlastně "přinutil" stav objektu.

Vedení města si nechalo vypracovat odborný posudek firmou, která opravovala Panský dvůr v Kunovicích. "Chtěli jsme někoho, kdo má s podobnou záležitostí už nějaké zkušenosti," vysvětlil starosta Hluku Martin Křižan.

Projekt po posouzení stavu městu nastínil, kolik by mohly stát tři varianty, které říkají, co by se dalo do budoucna s tímto křídlem dělat. Nejlevnější samozřejmě bylo zbourání, které by obec vyšlo asi na 1,9 až 2,2 milionu korun. Kdyby chtěli objekt zachránit, museli by do rekonstrukce nasypat odhadem 42 milionů korun.

Poslední zkoumanou možností bylo zbourání a postavení repliky, což by Hluk vyšlo na 38,9 milionů korun.

V současném stavu už nebylo možné budovu nechávat.

Po loňském propadnutí střechy statik doporučil celou střešní konstrukci sundat, a tak z objektu zbylo pouze torzo s obvodovou zdí.

"I kdybychom se nechtěli pouštět do kompletní opravy, museli bychom udělat to nejnutnější jako je odvlhčení zdí, zajištění statiky a celý prostor zakrýt a případně další práce, i to by byla investice okolo 25 milionů," odhadoval na zastupitelstvu starosta Hluku.

Zastupitelé tak odkývali zbourání. K tomu by mohlo dojít letos, o přesném termínu ale vedení obce nechtělo polemizovat.

Po demolici vznikne na místě volný prostor, který ohradí mobilní zábrany.

Poté by měl následovat hydrogeologický průzkum, protože je podle starosty Hluku potřeba vyřešit vysokou hladinu spodní vody. Co by na rozlehlém pozemku mohlo vzniknout bude předmětem dalšího jednání.

Západní část statku zatím zůstane tak, jak je. O zbourání severní části rozhodlo vedení Hluku už v říjnu loňského roku.

Proti zbourání někdejšího liechtensteinského sídla byli i někteří zastupitelé.

Kronikářka Marie Plačková by chtěla, aby na místo vznikla aspoň nějaká památka.

"Napadlo mě, že bychom mohli udělat plastiku podle historických fotek, která by věrně kopírovala místo. Něco podobného jako mají v Uherském Hradišti," projevila přání Marie Plačková.

Jedním z nejhlasitějších odpůrců bourání byl Miroslav Šuránek, zakladatel Spolku pro ochranu a obnovu Penkova statku, který chtěl prostor koupit. Nakonec však od záměru odstoupil. Rozhodnutí zastupitelů nechtěl komentovat s tím, že se mu samozřejmě nelíbí.

Penkův statek vznikl jako panský velkostatek Liechtensteinů na přelomu 17. a 18. století. Postupně pak prošel celou řadou přestaveb, stavebních úprav a bouracích prací, zejména koncem 19. století a v I. polovině století minulého. V historických pramenech se také uvádí, že pod částí budov se stále ještě nacházejí původní sklepení. Po zabrání dvora v rámci pozemkové reformy po skončení I. světové války a vzniku Československé republiky došlo k jeho parcelaci. Od roku 1923 se tak o areál dvora dělil nový majitel Egon Penk s obcí. Egon Penk zakoupil jen horní trakt dřívějšího panského dvora, obec získala trakt přední, kde původně stávaly hlavní budovy panského statku s obytnými prostorami a kancelářemi jeho správců. Na tomto místě dnes stojí škola, pocházející z třicátých let 20. století. Na ploše původního dvora se v současnosti nacházejí také objekty pošty, městského úřadu a hasičské zbrojnic. Zdroj: www.mestohluk.cz/mesto/penkuv-statek