Už hojně navštívená autorova vernisáž 8. listopadu dávala tušit velký zájem o expozici jeho převážně nové tvorby. Nebyl by to Zdeněk Kup, kdyby výstavu svérázně nepojmenoval. Název From hell to heaven and back (Z pekla do nebe a zpět) je název expozice vskutku příznačný a vypovídající.

„Jsou tady převážně mé nové věci, trošku jsem se zradikalizoval, protože se mi od mládí líbila taková ta americká abstrakce, která je v každém filmu, sice bezobsažná, ale dekorativní a pěkná a pomaličku na to zkouším přejít,“ poznamenal Zdeněk Kup na vernisáži s tím, že tam lze spatřit celou řadu abstraktních koláží i maleb formátu A4, které stvořil spolu se svým vnoučkem.

„Část obrazů je tady ve starých rámech a vyžadujících trochu jiný malířský přístup. Staré rámy navíc bývají většinou křivé, špinavé a plné rezavých hřebíků. Já je proto musím rozdělat, tři, čtyři dny je spravuju, lepím, tmelím, dávám do úhlu a až pak dostanou nějakou původní barvu. Je s tím tudíž víc práce než kdybych to nechal normálně zarámovat, ale mají svoje kouzlo,“ usmál se Zdeněk Kup.

Herec Josef Abrhám (na snímku z 10. dubna 2013).
Intenzivní doba, říkal o mládí na Slovácku Josef Abrhám. Po smrti se sem vrátil

Upozornil také na to, že je třeba věnovat pozornost názvům obrazů. Autor podle svých slov jimi reaguje na různé věci či události. Například - Rudý kohout zase roztahuje spáry – vychází z písně Karla Kryla a obraz je reakcí na začátek války na Ukrajině.

„Názvy jsou důležité, napomáhají malinko vysvětlit co lze na jednotlivých obrazech vidět. Bývají na nich totiž často zobrazeny složité věci,“ upozornil Zdeněk Kup a dodal, že na dobu se musí pořád reagovat i ve výtvarnu, protože všechno souvisí se vším.

O příjemnou hudební kulisu vernisáže se postarala folk-rocková kapela Venca's group.

Jeden z nejosobitějších výtvarníků Slovácka, 67letý Zdeněk Kup z Uherského Hradiště se výtvarné tvorbě věnuje již od dětství. Navštěvoval ZUŠ v Uherském Hradišti, zkušenosti získával u výtvarníka Karla Zelinky i pedagoga SUPŠ Františka Nikla i kontakty se studenty školy. Významným krokem byl kolem roku 1976 vstup do Výtvarné skupiny při tehdejším Sdruženém závodním klubu (nyní Klub kultury) v Uherském Hradišti, do níž jako lektor jezdil režimem pronásledovaný vynikající pedagog, historik a teoretik výtvarného umění doc. Igor Zhoř a občas také Dr. Jiří Valoch z brněnského Domu umění. Tam mladí amatérští výtvarníci (například Botek, Pavlica, Psotka, Vašatová, Burďáková, Bystřický a další) získávali poznatky o moderním výtvarném umění. Zdeňka Kupa inspiroval zejména kubizmus, ale vstřebal do svých vizí i další podněty. Jeho tvorba prošla několika vývojovými stupni. Po dosažení téměř dokonalého realistického projevu se začal zajímat o jiné formy vyjádření, logicky vyrůstající z nové filozofie chápání a hodnocení. Nosným motivem je většinou figura, ne jako pouhý objekt ztvárněný na ploše, ale jako symbol - nositel nejrůznějších životních situací, konfliktů, tragédií, ale i krásy a lásky. A figura je častým námětem i na obrazech z posledního období, které inklinují k expresivní abstrakci.