Narodil se 3. 2. 1940, vystudoval dramaturgii na VŠMU Bratislava, hrál v několika divadelních souborech (Divadlo na korze, Večerní Brno, Nová scéna Bratislava, Štúdio L+S), v řadě souborů hostoval. V r. 1989 obdržel titul Zasloužilý umělec a v r. 2003 od Václava Havla medaili Za zásluhy.

Hrál ve 34 filmech (např. Sladké hry minulého léta, Srdečný pozdrav ze zeměkoule, Tři veteráni, Vážení přátelé - ano, Saturnin, Výchova dívek v Čechách, Dědictví aneb Kurvaseneříká, Obsluhoval jsem anglického krále), pět filmů režíroval a těžko se dopočítat rolí v TV inscenacích, filmech a seriálech.

Dlouholetá byla jeho partnerská spolupráce s Juliem Satínským (připomeňme populární televizní pořady Ktosi je za dverami a Všetci sú za dverami) - ne vždy ovšem mohli pracovat svobodně, občas také vůbec. Oba navazovali na odkaz Voskovce a Wericha i na poetiku Suchého divadla Semafor a humor Miroslava Horníčka, s nimiž často spolupracovali. Vícekrát vystupovali i v Uh. Hradišti - např. na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století excelovali ve Slováckém divadle, kdy svojí scénkou „výměna průkazů ROH" silně vydráždili funkcionáře OV KSČ, neboť to bylo v době, kdy strana prováděla „očistu" pod krycím názvem „výměna legitimací".

Proslulý byl výrok jednoho z funkcionářů: „Tož takové věci nám sem Lisický a jeho kámoš pašovat nebudou!"… Milan Lasica přijel i na Letní filmovou školu a byl hostem oslav 60. výročí Slováckého divadla (včetně inscenace Večerního Brna, v níž hráli i Emílie Vašáryová a Bolek Polívka). Těžko v několika řádcích postihnout bohatou uměleckou tvorbu Milana Lasici i jeho hodnoty lidské. Bohužel - náhrada za něj není, i když filmový a televizní archiv zůstává. Bude chybět nejen na Slovensku, ale i u nás…

Autor: Miroslav Potyka