„Přišli sousedé s vnukem, který je tam na prázdninách, že něco našel. Jde o velmi vzácnou houbu mnohokrčku dírkovanou,“ uvedl předseda ratíškovických mykologů Václav Koplík. Ihned se svým objevem kontaktoval média.

„Nález této houby je z České republiky známý v posledních desetiletích jen v roce 1996 na Křivoklátku. Pak už jsou známé jen případy na Moravě, a to až z let 1960 u Pohořelic a 1963 u Hodonína. Jde obecně o velmi vzácný druh,“ píší odborníci v Červeném seznamu hub.

Právě o nálezu u Hodonína Koplík věděl a doufal, že houba by se jednou do regionu mohla vrátit.

„Její nález byl takovým mým snem. Moc jsem si to přál. A podařilo se. Čtyřicet pět let to trvalo, než se na Moravu vrátila,“ uvedl mykolog.

Podle dat z Červeného seznamu hub potřebuje mnohokrčka dírkovaná pro svůj výskyt písčité nebo skalně stepní půdy s podložím vyvřelých hornin. Roste potom pod keři či stromy.

„Hráli jsme si na školním hřišti. Šel jsem k jednomu stromu a najednou jsem ji uviděl. Hned jsem poznal, že je to houba,“ líčil sedmiletý Antonín Vincenc z Radějova, jak k nálezu došlo.

Že během svého prázdninového pobytu našel unikát se dozvěděl až později. „Na houby chodím často. Jsem moc rád, že jsem ji našel,“ dodal chlapec.

Nebýt jeho záliby v houbaření, vzácnou houbu by možná nikdo nenašel. Dospělí na dětské hřiště o prázdninách nechodí a děti většinou nenapadne mezi pískovištěm a prolézačkami prozkoumávat trávu, jestli tam něco neroste.

Na přípravu jídla z mnohokrčky už ale bylo pozdě.

„Je to houba chráněná, ale v dospělosti nejedlá. Ale všechny hvězdovky či pýchavkovité houby, pokud jsou uprostřed bílé, jsou poživatelné,“ vysvětlil Koplík.

Proč se houba v oblasti tak dlouho neobjevila, nemá podle mykologa jasné vysvětlení. Ani nemůže mít. Houby jsou totiž nevyzpytatelné.

„Houby jsou tajemné plody lesa, říká se. A já se toho držím. Dělají si, co chtějí. Někdy je teplo i vlhko a nerostou a jindy je to naopak a rostou. Možná novému výskytu pomohl vlhký rok. Spory tu byly, a tak houba vyrostla,“ dodal Koplík.

Tvar hvězdice není u mnohokrčky samoúčelný. Příroda podle Koplíka ví, co dělá. „Stejně uspořádaný je také hvězdnák vláhoměrný. Když je sucho, cípy hvězdy zatáhne a jeho výtrusy, pak nejdou do vzduchu. Když je vlhko, otevře se a výtrusy mohou do okolní vlhké země. Tam pak mohou vyklíčit a růst,“ uzavřel povídání mykolog.