Zelenou tak dali mimosoudnímu vypořádání pozemků s Římskokatolickou farností Uherský Brod. Ta se s městem soudí od roku 2015 o 51,5 hektaru orné, zastavěné i zasíťované půdy.

Farnosti nabízejí, ať si ponechá 22 hektarů výhradně orné půdy mimo průmyslové a stavební zóny. Městu zůstane 29,5 hektarů pozemků, které bude moct využít k budování další infrastruktury. Ne všichni ale s postupem darování městské půdy farnosti souhlasí.

Opatrný je zastupitel Ladislav Kryštof (NK S ČSSD).

„Podle mě, tím že město daruje pozemky, je nehospodárné zacházení s majetkem města. Nevidím to jako omluvitelné řešení. Zkusme to odložit a poradit se s těmi, kde probíhají podobné spory,“ vyzval Ladislav Kryštof.

Výhrady má také Petr Bilavčík (ZVUK 12).

„Jsem pro mimosoudní vyrovnání, ale myslím si, že bychom měli schvalovat až samotnou dohodu mimosoudního vyrovnání, ne to že pozemky převedeme. Napřed uzavřeme dohodu, a pak schvalujme,“ vyzval zastupitel.

Zvolený postup vysvětlil vedoucí majetkoprávního odboru města Uherský Brod Martin Hargaš.

„K tomu aby na soud bylo možné doručit nějaké dobrozdání, je třeba schválit usnesení, které v sobě ukrývá ten princip toho vyrovnání - zpětvzetí té žaloby po slibu daru města, které přenechá pozemky, které byly žalovány ze strany církve, do vlastnictví církve. Jde o to, že pokud by neexistovalo usnesení, tak by město nemohlo jednat u soudu, protože by v ruce nemělo nic, čím by mohlo argumentovat. Dohodu totiž město uzavře až poté, co vznikne usnesení zastupitelstva, které jej pověří k tomu, že dohodu může uzavřít,“ naznačil úředník.

Radikálně se proti darování majetku města církvi postavil Broďan Zdeněk Maršík. Všem zastupitelům před jednáním rozeslal svoji výzvu. „Odporuje to slibu zastupitelů, že budou hájit zájmy města a ne zájmy církve. Nejčistší a právně nenapadnutelné řešení je nechat rozhodnout soud,“ řekl na jednání zastupitelstva Maršík.

Poukázal na případ Stoka.

„Brněnští zastupitelé čelí soudní žalobě, že prodali majetek za cenu nižší, než je místně a časově obvyklá a vy chcete věnovat zadarmo to, na co církev pravděpodobně nárok neměla. Soudní výsledek by byl nejistý a můj názor je, že by nedostala nic. Z tohoto úhlu pohledu vy darujete majetek, na který nemá církev nárok,“ uvedl Zdeněk Maršík.

Místostarosta města Jan Hrdý (ODS) poznamenal, že zastupitel má za úkol všestranně pečovat o rozvoj jemu svěřeného území. Proto se snaží před nevyzpytatelnou soudní cestou raději dohodou odblokovat pro radnici klíčové pozemky.

„Ten soudní spor je extrémně vleklý a ještě vleklý bude, a proto nás soud vyzývá k mimosoudnímu vypořádání. Když si toto všechno položíme na misky vah, tak můžeme říct, že šance jsou padesát na padesát…takže tam je šance, že bude město úspěšné, ale než se to rozhodne, budou pozemky blokovány a nebude je možné využít k jiné než zemědělské činnosti. Chceme každý pozemek, který by městu mohl posloužit k rozvoji,“ uvedl místostarosta.

V následném hlasování, kdy se 4 zastupitelé zdrželi a 6 jich bylo proti, jich 16 usnesení schválilo cestu dohody a darování oněch 22 hektarů pozemků místní církvi. „Soud nám dal čas do 31. října. Jsem rád, že jsme variantu mimosoudního vyrovnání využili a tím dojde k odblokování pozemků. Na sídlišti Olšava tak už nebude nic bránit zahájení výstavby jak bytových domů, tak přípravy obchvatu města,“ řekl Deníku starosta Uherského Brodu Ferdinand Kubáník (KDU-ČSL).

Spokojenost přiznává také uherskobrodský farář Svatopluk Pavlica. „Jsem rád, že to schválili, že se udělala tečka za minulostí, a že můžeme jít dopředu s čistým štítem,“ prozradil kněz.