Poslední vteřiny existence věží vymezilo odpočítávání střelmistra demoliční firmy těsně před tím, než zmáčkl knoflík a nálože upevněné na konstrukci telekomunikačních dvojčat explodovaly. Po výbuchu se pak, dopoledne jedna, a těsně po poledni i druhá, sesunuly během deseti vteřin k zemi.

„Překvapilo nás to, protože dopředu jsme o tom dnešním odstřelu nic nevěděli. Chápu snahu Českých radiokomunikací i firmy, která likvidaci prováděla, zajistit co největší bezpečnost při odstřelu, ale naši občané, kteří pod těmi vysílači vyrůstali, by se možná rádi na jejich konec podívali. Já jsem se to dozvěděl dnes v osm hodin ráno od zaměstnanců společnosti Bohemia Transport, která v blízkosti vysílačů působí,“ řekl Deníku starosta Topolné Ladislav Botek.

Dlouhovlnný vysílač Topolná je jediný svého druhu v České republice. V době své největší slávy zásoboval rozhlasovým vysíláním celé Československo.
Vysílač v Topolné definitivně utichl. Co s ním bude dál?

Jeho slovům však oponovala mluvčí Českých radiokomunikací Anna Tůmová.

„O chystaných demoličních pracích Obecní úřad Topolná věděl, protože jsme potřebovali vyřídit všechna důležitá povolení u všech příslušných místních úřadů, včetně stavebního, či životního prostředí. Všichni o té demolici věděli, protože jsme o ní už delší dobu jednali. K likvidaci došlo odstřelem konstrukcí poté, co od nich byly odstřiženy kotvící lana,“ vysvětlovala Anna Tůmová.

Ladislav Botek poté upřesnil, že o přípravě demoličních prací informován jeho úřad byl a vyjadřoval se k demoličnímu výměru z hlediska stavebního řízení.

„Nevěděli jsme ale přesné datum. Prý měly Radiokomunikace ještě jakousi snahu o to, že by se staly vysílače národní technickou památkou. Bohužel se na to zřejmě nenašly peníze a dopadlo to tak, jak to dopadlo,“ doplnil topolenský starosta.

Vzhledem k nákladům na údržbu vysílačů a jejich zachování, které byly obrovské a pohybovaly se ročně v desítkách milionů korun, nebylo podle jeho slov v možnostech obecního rozpočtu převzít starost o vysílače. Spíše šlo o zbožné přání Topolanů.

Vít Mynář v tehdejší vojenské uniformě. (1960-1962)
Dva roky strážil obří vysílače v Topolné. Dokonce se mu podařilo vylézt na špici

„V minulosti bylo možné signál z tohoto vysílače zachytit i v zemích jako je Čína, Madagaskar, Japonsko či Indie. V dnešní době po setmění, kdy se dlouhé vlny šíří nejlépe, byl signál zachytitelný ve velké části Evropy,“ dodala Anna Tůmová.

Stanice Českého rozhlasu však zůstávají dál dostupné v analogovém vysílání na běžných přijímačích na takzvaných velmi krátkých vlnách, tedy v pásmu FM.

Vysílat začal vysílač v prosinci 1951 výkonem 2×200 kW na kmitočtu 272 kHz. Po rozsáhlé rekonstrukci v letech 1975–1978 už pracoval s výkonem 1500 kW. V roce 1989 byl vysílací kmitočet přeladěn na dosavadních 270 KHz. Od roku 1990 do loňska vysílač šířil stanici Českého rozhlasu Radiožurnál.

Z důvodů rozdělení Československa a energetické náročnosti vysílače došlo v roce 1994 nejprve k omezení výkonu na polovinu, kdy se ve vysílání oba vysílače po týdnu střídaly. K dalšímu snížení příkonu posloužila i inovace hlavního usměrňovače.

Od ledna 2002 byl výkon snížen na 650 kW, což byl pro instalovanou technologii ten nejnižší možný. Už tehdy se z ekonomických důvodů uvažovalo o vypnutí. To však bylo odvráceno roku 2014 instalací moderního vysílače o výkonu 50 kW. Definitivní konec nastal 31. prosince 2021.