Potvrdil to hlas lidu na dubnovém veřejném fóru, kde Hradišťané vybírali deset největších problémů svého města. Zařadil se mezi ně i současný stav této památky – základů velkomoravského kostela postaveného v devátém století našeho letopočtu.

Samotná zídka někdejšího svatostánku je sice obehnána úhledným povrchem z kamení, tím ale výčet pozitiv končí. Informace o starodávném kostelu si návštěvník přečte z potrhané tabule a okolí vykopávek spíše než národní kulturní památku připomíná táborák – u blízkých laviček je vypálen kruh od divokého ohniště a povalují se zde desítky cigaretových nedopalků. Navíc sem nevede žádná zpevněná přístupová cesta.

Památku lidé navštěvují ani ne ze zájmu o historii či turistiku, ale spíše kvůli venčení psů nebo popíjení. „Nejde sem ze silnice vidět, takže je zde absolutní klid. Využili jsme toho, když jsme tady měli na školním výměnném pobytu zahraniční studenty. U vykopávek jsme si v klidu mohli otevřít vínko," potvrdil redakci nezletilý mladík z Uherskohradiš­ťska, jenž si kvůli obavám z postihu nepřál zveřejnit své jméno.

Slovácké muzeum se snaží společně s hradišťskou radnicí objekt udržovat. „Nicméně je pravdou, že památka je neživá a trpí nájezdy vandalů," souhlasí ředitel Slováckého muzea Ivo Frolec.

Ten s městem dává dohromady projekt, jenž by měl vykopávky uvést v nový život. Jeho prvořadou součástí je vybudování přístupové cesty k památce a vybudování odpovídajícího mobiliáře včetně informačního systému. „Chtěli bychom to stihnout už příští rok, aby se zde v důstojné podobě mohly uskutečnit oslavy výročí 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje na Moravu," připomněl ředitel Frolec významné jubileum nadcházejícího roku 2013.

Muzeum prozatím počítá s dvěma zajímavými akcemi, které se k příležitosti věrozvěstského výročí budou na Sadské výšině konat. Tou první má být multimediální večer s koncertem, druhou pak pravoslavná mše sloužená na základech někdejšího chrámu. „V mlhavější budoucnosti zde chceme zřídit i muzeum v přírodě," doplnil Frolec.

Město prostřednictvím svého mluvčího samo přiznává, diskuze o koncepčním řešení této lokality se na radnici vedou již dlouho a doslova nepřetržitě. Jenže místě samém to zatím není vidět. Jak to, že zatímco v sousedním Starém Městě je nad podobnými velkomoravskými základy už od roku 1969 vybudován celý památník, na Sadské výšině se nic takového neděje? „Situace obou míst je v mnoha aspektech nesouměřitelná. Třeba polohou. Staroměstský památník se nachází v centru obce, Sadská výšina spíše na jejím okraji. Zcela rozdílná je i rozloha zmíněných lokalit a z ní vyplývající požadavky na řešení, majetkoprávní vztahy a náklady. Zásadní je však v tomto ohledu existence rozlehlého ochranného pásma uherskohradišťské kulturní památky, jehož velmi striktní podmínky ochrany znemožňují celou řadu činností," vysvětlil mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.

Podle něj by navíc nebylo dobré mít v takové blízkosti dva sobě podobné památníky, návštěvníci by expozicemi nejspíše byli zklamáni. „Diskutujeme nyní s odborníky, jak by případné muzeum mělo vypadat, aby vhodně doplnilo již existující objekty," uzavřel mluvčí.