Vodáci ve Zlínském kraji: Není kde se plavit

Hlavním důvodem je nedostatek sjízdných řek s příznivým spádem. Vodáci si ale na Zlínsku stěžují i na nevhodně postavené jezy. Usedlejší turisté ale rádi jezdí na lodích i po stojatých vodách Baťova kanálu.

Podle oslovených majitelů vodáckých cestovních kanceláří se ve Zlínském kraji dají úspěšně sjíždět pouze řeky Bečva a Bystřička na Vsetínsku, které mají přijatelný spád. V Dřevnici je málo vody a uměle narovnaná a mnoha jezy zkrocená a zlenivělá Morava většině vodáků potěšení nepřináší. Jaroslav Česnek ze Vsetína jednoznačně doporučuje řeku Bečvu. „Pokud je voda, tak se dá sjíždět, hlavně na jaře. Bečva je pěkná řeka, ale to je tak vše. Ve Zlínském kraji jinak řek pro vodáky moc není. Celoročně se dá sjíždět jen Morava, ale ta už je pro vodní turistiku nezajímavá,“ povzdechl si.

Podobný názor má i majitel vodácké cestovní kanceláře Hynek Machala ze Zlína-Prštného. „Zlínský kraj? Tady v podstatě není co sjíždět. Po Moravě to už vůbec nejede. Já doporučuji Bystřičku, když do ní pouštějí vodu, a doporučuji i Bečvu,“ pokračoval.

Podle dalšího majitele vodácké cestovní kanceláře Petra Hambálka ze Zlína míří kvůli nedostatku vhodných řek většina vodáků za hranice kraje. „Do Čech nebo například do Rakouska na Salzu,“ uvedl.

Někteří zlínští nadšenci se kvůli nedostatku míst, kde by mohli provozovat svého koníčka, při vyšším stavu vody pokoušejí sjíždět i řeku Dřevnici přímo ve Zlíně. Lodě ale musejí náročně přenášet kolem pro vodáky zcela nevhodně postavených jezů. „Nedají se sjíždět. Ty jezy už ale nikdo neopraví,“ okomentoval snažení zlínských nadšenců Hynek Machala.

Mnozí vodáci by uvítali, aby součástí nových jezů byla takzvaná šlajsna pro lodě, jak je to obvyklé na českých řekách. Podle Jaroslava Česneka jsou ale moravští milovníci sjíždění řek zatím málo slyšet. „Potíž je v tom, že vodáci nejsou jako rybáři. Nedokážou lobbovat. Povodí nebere vodáky jako uživatele řek. Bylo by dobré, kdyby se například nové jezy stavěly tak, že by byly rybí cesty zároveň šlajsnami pro vodáky,“ navrhl Česnek možné řešení.

Jaroslav Foukal, vedoucí provozu Povodí Moravy, závod Střední Morava, Zlínskému deníku potvrdil, že se dříve při projektování jezů se šlajsnami skutečně nepočítalo. „Ale bojím se, že by ani v současné době na mnoha místech vodákům nepomohly. Například Dřevnice má pro lodě skutečně příliš malý průtok,“ zdůraznil. „Na řece Dřevnici zadržuje vodu přehrada ve Slušovicích, ale věřím, že i kdyby tu nebyla, byla by Dřevnice ještě sušší,“ doplnil.

Také Václav Straka z Ředitelství vodních cest ČR, které má na starosti stavbu vodních děl na řece Moravě, nevidí rozvoj klasického vodáctví ve Zlínském kraji růžově. „Žádní vodáci u nás nelobbují. Já chápu, že vodákům takzvané šlajsny chybí, ale my nyní stavíme na Moravě většinou na stojaté vodě. Ale přesto budujeme jezy současně s plavebními komorami, kudy mohou proplout i vodáci bez ohledu na velikost plavidla,“ připomenul pozitivum pro majitele všech druhů lodí.

Samostatnou kapitolou je na Zlínsku vodní turistika na osmdesát kilometrů dlouhém Baťově kanálu. Užívají si ji vesměs vodní turisté, kteří netouží po adrenalinových zážitcích. „Půjčovny lodí u nás nabízejí kajaky, převážně však kánoe. Vodáci na nich proplouvají Baťovým kanálem, mimochodem plavebními komorami mohou proplouvat zdarma, ale přenášejí si lodě i na Moravu. Vyhledávají úseky, kde řeka alespoň trochu teče, například ze Spytihněvi do Uherského Hradiště,“ představil nejoblíbenější trasu manažer Baťova kanálu Jiří Durďák.

Podle Dany Daňové, ředitelky Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, počet návštěvníků Baťova kanálu od roku 2007 neustále roste. „V loňském roce ho v sezoně navštívilo sedmdesát tisíc návštěvníků. Letos pro ně byla například otevřena nová páteřní cyklotrasa a je zajištěna i přeprava kol na lodích. Novinkou je i pronájem hausbótů. Úžasné bude, až se po vybudování plavební komory v Bělově propojí vodní trasa po Moravě z Kroměříže až na Slovensko do Skalice,“ doplnila Daňová.