„Opět mám všude bláto. Voda ze stavby, na které není krytina, teče na dvůr i do sklepa. Přítelkyně jenom v průjezdu, kde máme vlhkou zeď s oloupanou omítkou, uklízela více jak hodinu,“ informoval po jednom z četných dešťů rozlícený Joch.

Zatékat mu do domu začalo v létě 2009 při zahájení bouracích prací na sousedním objektu. Původně mělo být vše hotovo za pár měsíců, dům je ale rozestavěný dodnes. „Mezi domy vznikla betonová vana s půlmetrem vody. Ta se mi v lednu provalila do průjezdu. Přišel další slib, že na jaře už bude vše v pořádku, na domě však stále nikdo nepracoval,“ popsal Joch další sled událostí.

Jeho trápení měl být přitom už dávno konec. Majitelka nemovitosti uherskoostrožskému stavebnímu úřadu před měsícem slíbila, že nechá oplechovat mezeru mezi štíty obou domů. To se ale podle nespokojeného souseda nestalo. „Domácí tam sice nějaký plech umístili, ale jako oplechování se to nedá nazvat ani náhodou. Práce není ukončená, do domu mi stále zatéká. Vždyť to nemělo vůbec žádný smysl,“ zhodnotil Ostrožan zásah, který jej měl ušetřit od dalších nechtěných přívalů vody.

Jenže majitelka stavby Marie Bystroňová tvrdí, že svůj slib splnila. „Na čem jsme se dohodli, to se také stalo. Co mám pro to ještě víc udělat? Neříkám, že nehodlám stav nemovitosti zlepšovat, ale z místa, kde nyní bydlím, skutečně neposoudím, zda je situace opravdu natolik špatná,“ uvedla Bystroňová a dodala, že s jejím sousedem je těžká domluva.

Antonín Joch tedy stále žije v obavách z letošní zimy, která neblahé účinky zatékání umocňuje. Byla by to již třetí taková. A to přesto, že se obracel s žádostmi a stížnostmi na vedení města a stavební i krajský úřad. „Budeme s tím něco dělat, svoláme další kontrolní prohlídku. Pokud ale panu Jochovi vzniká škoda, stavební úřad to nevyřeší. S tím se musí obrátit na soud,“ konstatovala vedoucí ostrožského stavebního úřadu Jarmila Miklíčková.