Právě zde se v rámci Letní filmové školy odehrávalo povídání s názvem Záhadná jízda králů, které pro hosty připravil spisovatel a publicista Jiří Jilík společně s hercem Slováckého divadla Vladimírem Doskočilem, který svým melodickým hlasem dodával živost předčítaným ukázkám.

Na úvod vystoupil také starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha, který zdůraznil snahu města pečovat o lidové tradice a kulturu.

„Z okolí slyším, že tu máme pořád jen samý folklor. Nebráním se jiné kultuře, ale není náhodou náš tradiční folklor tím, za čím právě ti lidé jezdí? Není právě to naše bohatství, které nám zanechali naši předkové?“ pronesl k vyčkávajícímu publiku.

O hudební doprovod se postarala cimbálová muzika Čardáš s primáškou Petrou Jakšíkovou, zazpíval Mužský sbor Vlčnov a Vlčnovské búdové umělkyně. Právě ti tematickými písněmi dodávali celé akci tu správnou atmosféru. Proč pozvali právě vlčnovjany, vysvětlil Jiří Jílík tak, že právě vlčnovská jízda králů je nejdéle dokumentovanou, údaje o vlčnovských králích se vedou už od roku 1909.

„Před první světovou válkou se jezdily jízdy králů v každé malé vesnici v okolí, ale v naprosté většině zvyky postupně zmizely, pouze ve Vlčnově se jezdila téměř nepřetržitě,“ přednášel učenec.

Jízda se prý vždy konala ve svatodušní pondělí, na krále byly kladený velké nároky.

„Musel být počestný, musel umět dobře jezdit na koni. Do kadeří mu vplétali pentle a stužky, byl jako by pod závojem a v ústech měl růži, ruce v bok,“ recitoval Vladimír Doskočil. Král i s průvodem projížděl vesnicí, aby nasbíral dary a poté se vydal utkat s králem v sousední dědině. Oba králové se chytli za ukazováky a snažili se stáhnout toho druhého z koně.

Podle Jiřího Jilíka okrášlili lidé tento svátek mnohými příběhy, neboť si jeho význam nedovedli sami vysvětlit. Někdo věřil, že jízda králů je památkou na Svatopluka mladšího, který jezdil z hradiska do hradiska a vybíral daně.

Vlčnovjané mají za kultovní jinou pověst, která připomíná výpravu Matyáše Korvína na Jiřího z Poděbrad, při níž králi zůstalo věrno Uherské Hradiště.

Vlčnovjané také přijali a prezentují jízdu králů jako obřad iniciace, kdy jsou jinoši uváděni do stavu bojovníků a musí podstoupit všemožná muka. Musí si zachovat panictví, odvahu a mlčenlivost.

Také na Rochus v úterý zavítal král z Vlčnova, Simon Pešl. Všichni diváci tak mohli být svědky strojení takového krále. Ujala se toho jeho maminka, jedna z búdových umělkyň. Mnohé tato podívaná nenechala chladné.

„Takové akce mě vždy dojmou,“ svěřila se jedna z návštěvnic Jaroslava Jakubová.

„Nejvíce se mi líbilo právě oblékání vlčnovského krále, to bylo opravdu zajímavé. Chtěla bych vědět, co si ten chlapec myslí. Podle mě je to pro něj obrovská pocta.“

Autor: Jana Blahošová