Ti podle něj platí příliš vysoké částky za vstup do obce v době této akce, kterou v roce 2011 zařadila UNESCO na seznam nehmotného dědictví lidstva.

„V současnosti společně s jedním z členů výboru jízdy králů hledáme cestu, jak omezit náklady, abychom mohli snížit podle nás příliš vysoké vstupné, které odrazuje návštěvníky. Proto jsem se rozhodl celou věc začít řešit," uvedl zastupitel Vlčnova Michal Slinták (KDU-ČSL). Podle jeho slov by k možné úspoře obecních prostředků mohlo dojít v případě najímané agentury, která pomáhá s organizací jízdy králů.

„Kdybychom dokázali zajistit část činnosti agentury vlastními silami, mohli bychom hypoteticky ušetřit až sto tisíc korun, což je částka, která by mohla snížit současné vstupné o třetinu," zauvažoval Michal Slinták.

Za letošní jízdu králů bylo vybíráno za vstup do Vlčnova v neděli 150 korun za dospělou osobu a 100 korun za důchodce, děti měly vstup zdarma.

Snížení výdajů by tak podle Slintáka mohlo vstupné snížit až o padesát korun na dospělou osobu.

Jiný názor však má starosta Vlčnova Jan Pijáček (ODS).

„Podle mého je cena, kterou zaplatí příchozí na nedělní program, nepatrná v porovnání s tím, co platí jinde. Za sto padesát korun dostane celý den nabitý profesionálními vystoupeními souborů a sborů slováckého folkloru, které nemají v republice konkurenci. Jako bonus se dále nabízí vstup do pěti muzeí a do galerie. Navíc má placení za vstup na jízdu králů u nás více než čtyřicet let dlouhou historii. Jedná se tedy o osvědčený a historicky zakořeněný systém, který vždy fungoval," zdůraznil Jan Pijáček.

Hned také dodal své vysvětlení, proč se rok od roku snižuje počet platících zákazníků.

„Vedení jízdy králů udělalo pro místní obyvatele velmi vstřícný krok a každému rozdalo minimálně jednu propustku do obce pro jedno auto, ať už by se do něj vešlo i osm lidí. Nikdo při kontrole takových propustek neřešil, zdali je má od kamaráda nebo ji někdo levně koupil. Tato výhoda je rok od roku více využívána, což se odráží na zaplaceném vstupném," konstatoval Jan Pijáček.

Každá z jízd králů, které se vedle Vlčnova konají ještě v Hluku a Kunovicích, si vyžádá zhruba milionový rozpočet. Ve zbylých dvou obcích se vstupné nevybírá.

Za tradici se neplatí

„Je to tradice, není to představení, a proto by se nemělo vybírat vstupné stejně jako třeba při hodech. Domnívám se, že dnes je taková nabídka různých kulturních a společenských akcí, že si lidé mohou vybírat nejen podle ceny, ale i podle kvality. Příkladů vystupování profesionálů bez vstupného navíc stále přibývá Slovácké léto, Slavnosti vína a podobně," odmítla myšlenku placeného vstupu starostka Kunovic Ivana Majíčková.

Podle organizátora tamní jízdy Milana Staška by se nemělo zapomínat na hodnotu odkazu, který tato tradice má.

„Obce a města se zavázaly financovat tradice, které patří do nehmotného kulturního dědictví, proto se mi příliš nelíbí, že z toho někdo chce dělat prodejní zboží," poznamenal.

Zrušení vstupného si přitom nemůže vynachválit ani hlucký pořadatel jízdy králů Miroslav Šuránek.

„Už je to dlouho, zhruba patnáct let, co se přestalo vybírat vstupné, a můžu říct, že se nemohlo stát pro naši jízdu králů nic lepšího. Od té doby se zde uvolnila atmosféra, lidi neřeší peníze a průvod s programem si více užívají. Jednoduše s tím máme velmi dobré zkušenosti," upřesnil.

Jak moc velká zátěž je pro rozpočet Vlčnova jízda králů ve srovnání s Hlukem či Kunovicemi, lze také rychle porovnat na velikosti jejich rozpočtů. Zatímco ten vlčnovský počítá s příjmy za rok 2016 kolem 52 milionů a výdaji zhruba 46 milionů korun, Hluk hospodaří s příjmy kolem 80 milionů a výdaji o deset milionů vyššími. Kunovice pak předpokládají na příjmové stránce 86 milionů korun, výdaje vyčíslili pro letošní rok na 80 milionů.

Vlčnov za jízdu králů získá na vstupném každý rok tři sta tisíc korun.

Jízda králů je vzácnost 

Jízda králů je zvykem, jehož základy lze hledat v předkřesťanských pohanských dobách. V různých podobách se jezdila na mnoha místech Evropy včetně Moravy. Ještě v polovině dvacátého století ji praktikovali v šedesáti obcích Slovácka. Dnes se na Uherskohradišťsku jezdí každoročně ve Vlčnově, ve dvouletém cyklu v Kunovicích a jednou za tři roky v Hluku. Na Kyjovsku usedají krojovaní jezdci do sedel ve Skoronicích.

„Existují také jízdy králů v Hroznové Lhotě, Kyjově nebo Doloplazech na Hané. Tam se ale pořádají jen občas, a nesplňují tedy stanovené podmínky," vysvětlila Marta Kondrová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti.