Naše mise začala v úterý 19. června na staré Ruzyni, odkud nás 15 minut po sedmé hodině ranní vyneslo do více než jedenáctikilometrové výšky letadlo TU 154 M ruské výroby z roku 1996. Po devadesátiminutovém letu nás aeroplán 24. základny dopravního letectva pod kapitánským velením 32letého Michala Bohuňovského přepravil na sofijské letiště. Vládní kolonu do centra bulharského hlavního města doprovázelo několik policejních vozidel, která si v houstnoucím provozu rázně zjednávala respekt. V centru Sofie lemovaly trasu policejní i vojenské jednotky, které s uvolňováním ucpaných silnic neměly vůbec žádný problém. Většina delegace se vzápětí ubytovala v luxusním hotelu Sheraton v centru metropole, kde následovalo podnikatelské fórum, na němž vystoupili zástupci reprezentací zemědělského sektoru obou zemí. Hotel Sheraton má kromě luxusní vstupní auly také čističe bot pro své hosty zdarma.

Ministrovi pivo chutnalo

Mezitím, co podnikatelé dál diskutovali, absolvoval ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič jednání se svým bulharským protějškem Tahirem Kabilem, jehož výsledkem byl podpis memoranda o porozumění mezi českou státní veterinární správou a Státní veterinární správou Bulharské republiky.

Následovala tisková konference, o níž ještě tentýž večer informovala bulharská televize. „Shodli jsme se na tom, že bulharské víno stojí za ochutnání,“ prohlásil kromě jiného český ministr zemědělství a naznačil tak, co bude předmětem večerní návštěvy vyhlášeného vinařství Todoroff ve 140 kilometrů vzdálené Brestovici, nedaleko Plovdivu. Tam však náš konvoj dorazil až po absolvování návštěvy v sofijském centru Československého klubu T. G. Masaryka. Ten sdružuje bezmála 300 našich krajanů, kteří v Bulharsku žijí většinou desítky let. Součástí objektu je sokolský sál, prostory využívané k činnosti organizace i restaurace, kde v parném odpoledni nám i ministrovi přišel k duhu čepovaný staropramen i lahvový budvar. V čele sofijského českého centra působí Anna Stajevská, která přístup Bulharů k české národnosti hodnotí velmi pozitivně.

Vrcholem byla degustace

„Tady se vyučuje čeština i na středních školách, zdejší lidé mají úctu k našemu jazyku. Tady je nejlepší bohemistika na světě, alespoň to tak vidí odborníci na univerzitě,“ uvedla Stajevská, jež nezapře své předky z Moravy.

Večerní návštěvě prestižního vinařství Todoroff předcházel dvouhodinový přesun po nejdelším úseku místní dálnice ze Sofie do Plovdivu. Vrcholem byla řízená degustace pěti vzorků vybraných červených vín, mezi nimiž dominovali mezinárodní šampioni odrůdy Merlot.

Po půlnočním návratu z jihovýchodu země, doprovázeném bouřkou, nabral ráno po deváté hodině náš letecký speciál kurz Bukurešť. Tam jsme přistáli po čtyřiceti minutách letu.

Navštívili jsme i sídlo diktátora

Následovala návštěva v závodě masných výrobků a uzenin. Odtud jsme se přesunuli vozidly doslova zatarasenou Bukureští do moderní budovy Obchodní a průmyslové komory Rumunska, kde se ministr Gandalovič snažil povzbudit tamní podnikatelskou veřejnost k optimistickému pohledu na přicházející evropskou budoucnost. Skupinka nás novinářů se mezitím přesunula k jednomu z největších parlamentních paláců v Evropě, který nechal vystavět komunistický rumunský diktátor Nicolae Ceausescu. Den končil večerní recepcí pořádanou velvyslancem ČR v Rumunsku Petrem Dokládalem. Ráno nás čekal další letecký přesun. Tentokrát jsme nabrali směr na třistatisícové město Kraiova na jihu Rumunska, odkud nás dělilo jen zhruba 40 kilometrů od městečka Caracal, kde společnost Hamé oficiálně otevřela zrekonstruovanou fabriku na výrobu paštik a konzerv. Slavnostního okamžiku se zúčastnil kromě našeho ministra zemědělství také první muž rumunského ministerstva zemědělství a zároveň rozvoje venkova Decebal Traian Remes. Přítomní si vyslechli také slova generálního ředitele Hamé a předsedy představenstva firmy Leoše Novotného, který neskrýval zájem společnosti ze Slovácka být jedničkou v oboru i na trhu rumunském. Po návštěvě letního sídla bývalého rumunského diktátora jsme z Kraiovy odletěli zpět do vlasti. Průlet čelem studené fronty nad Slováckem však za doprovodu turbulencí donutil pasažéry v letadle připoutat se. Na pražském letišti jsme přistáli před 19. hodinou 21. června za deště a při teplotě téměř o dvacet stupňů nižší, než byla devadesát minut předtím na Balkáně.