To vše a mnohem víc má nabízet interaktivní expozice Za Zdí, tedy projekt, jehož cílem je představit temnou etapu československé historie v někdejší uherskohradišťské věznici inovativní formou s unikátním obsahem v rozšířené realitě.

„Půjde o expozici primárně virtuální, v podobě mobilní aplikace, s ambicí dočasně zastoupit funkci muzea klasického. Smyslem díla bude komunikovat historii věznice a osudy zde perzekvovaných obětí komunistické ideologie jako příklad inovativního připomínání potlačované paměti společnosti,“ uvedl vystudovaný historik Václav Adamec z neziskové organizace Historia Futuraeor, jež letos navázala spolupráci s uherskohradišťským spolkem Memoria.

Ten od roku 2009 usiluje o důstojné a smysluplné využití vězeňského areálu v Hradišti.

Zmiňovaná expozice má podle předsedkyně spolku Memoria Anny Stránské respektovat profesní standardy muzejní práce a poznatky bude prezentovat na základě autentických dokladů o osudech vězňů, jejich blízkých, ale i dozorců a systému, který reprezentovali.

Oblastní spolek ČČK ocenil na hradišťské radnici Zlatými kříži I. až III. třídy bezpříspěvkové dárce krve. Té nejvyšší pocty se dočkali dárci, kteří ve svých rukou třímají certifikát v červeném obalu.
Darovali krev, zachránili lidské životy a byli poctěni Zlatými kříži

„Rádi bychom tak podpořili rozvoj společnosti, která bude mít díky digitálním technologiím svobodnější přístup ke kulturnímu dědictví. Vytváříme digitální muzejní projekt, který má přispět k objektivnímu a dostupnému poznání minulosti a tím k lepší budoucnosti,” okomentovala ambici projektu Anna Stránská.

Vznik expozice pozitivně vnímá politická vězeňkyně Vlasta Černá, jež v roce 1951 strávila na samotce v hradišťské věznici 10 měsíců. Tehdy sedmnáctileté děvče odsoudili komunističtí soudci za pokus o útěk přes hranice.

„Ono je to potřeba, aby to někdo slyšel. Aby to někdo věděl, co se všechno dělo. A co byli naši lidé schopni dělat našim lidem. Tuhle historii je potřeba připomínat. Jsem ráda, že je snaha o to, aby nějaká část věznice zůstala zachována jako upomínka těch časů. Nechtěla bych, aby se někdy opakovaly,“ poznamenala Vlasta Černá.

Celkový rozpočet projektu Za zdí, který pokryje přímé náklady na realizaci, je 738 000 korun.

„Třetinu rozpočtu pokryly dary mecenášů, o druhou třetinu se Historia Futurae a Memoria chtějí ucházet z veřejných zdrojů. Poslední třetinu, zhruba 250 000 korun, neziskovky vybírají v crowdfundingové kampani na Darujme.cz.

Ta byla zahájena začátkem září a dosud se podařilo získat necelou polovinu cílové částky,“ doplnila Anna Stránská.

V koloně ve Véskách stráví řidiči i 90 minut.
Řidičům zaseklým v koloně nabízejí školačky ve Véskách občerstvení

Historie uherskohradišťské věznice

Justiční palác s věznicí v Uherském Hradišti vybudovali v letech 1891 – 1897. První političtí vězni trávili v tamních celách své tresty už v počátcích československé republiky, poté její prostory poznala řada protinacistických odbojářů.

Její historie pokračovala po 2. světové válce, kdy se stala místem retribučních lidových soudů a následných poprav.

Procesy po roce 1948 se zase dotkly desítek lidí z řad politické opozice, včetně mnoha nevinných. Věznice přestala fungovat v roce 1960, kdy se přiléhající krajský soud přesunul z Uherského Hradiště do Brna a okresní soud do budovy okresního národního výboru. Část justičního areálu poté sloužila správě SNB.

Od 90. let 20. století se na její opravu hledají prostředky. Budovy se pokusila od ministerstva spravedlnosti získat zpět hradišťská radnice, ale neúspěšně.

Věznici donedávna spravoval Okresní soud Uherské Hradiště, který jeho část doposud využívá k uskladnění spisů. Na základě Memoranda podepsaného sedmi stranami však přešlo hospodaření s věznicí pod stát, který v únoru roku 2020 začal s přípravnými pracemi na opravě areálu.