Vinaři na Slovácku vítají rozhodnutí z Bruselu povolit slazení řepným cukrem
„Já takový výsledek jednání hodnotím velmi kladně. Tady na Moravě a v Čechách je situace u vinařů taková, že pokud přijde špatný rok, nezbývá než doslazovat. Bez této možnosti bychom po sychravé sezoně bez slunce mohli svoji úrodu vinné révy vysypat rovnou do škarpy,“ komentoval úspěšné tažení českých vyjednavačů Josef Kadlčík ze společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, obhospodařující na Dolňácku v Hluku 10 hektarů vinic.
Obdobný názor má také profesionální vinař Oldřich Kuchař z Bzence, jenž se specializuje na přívlastková vína. „Pokud se jedná o jakostní vína, jde o moudrý a rozumný počin. V případě slabšího ročníku by totiž za jiných než dosažených doslazovacích možností měli jejich producenti problémy s kvalitou takových vín,“ poznamenal Kuchař.
Staroměstský senátor Josef Vaculík, který je vlastníkem vinohradu se 700 keři, soudí, že díky vytrvalému tlaku jak ministerstva zemědělství, tak zástupců vinařské veřejnosti a celého agrárního sektoru se podařilo vyjednat reformu vstřícnou k potřebám oboru v tuzemských podmínkách. „Reforma trhu s vínem se tak oproti reformě trhu s cukrem vydařila. Ukázalo se, že soustředěný tlak může přinést dobré ovoce a dosažený výsledek jednání je dobrým poučením pro vyjednávání dalších reforem,“ naznačil senátor.
Doslazování vín bylo podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče zachováno prakticky v nezměněném rozsahu, pouze v o půl procenta menší míře oproti dnešku. „Při jednáních jsme vždy jednoznačně vystupovali proti doslazování moštem, který by se musel dovážet z jiných zemí, čímž by byl popřen princip evropského vinařství, totiž určení původu vína podle původu hroznů,“ objasnil postup Gandalovič.
