V průběhu dne otevřených dveří si připomenuli 120. výročí založení Vincentina, nejstarší charitativní organizace u nás.

„Dům milosrdenství – Vincentinum založil v roce 1889 Karel Ervín hrabě Nostitz z Reinecků, jako dobročinný ústav pro mládež a dospělé s tělesným a zdravotním postižením, a byl prvním ústavním zařízením u nás,“ zalistovala historií vedoucí velehradského domova Vincentinum Milena Marečková. Jak dále připomenula, v dějinách Vincentina se odrazily společenské změny v průběhu oněch 120 let. Ne všechny byly ale k lepšímu. „Důležité je, že po všech těch změnách se neztratil původní smysl a poslání, které vykvetlo z lidské dobročinnosti, pěstovat praktickou lásku k bližnímu, trvale ošetřovat chudé a churavé osoby, bez ohledu na jejich pohlaví, náboženské vyznání a národnost,“ znělo její vyznání.

Jak dále připomenula, v roce 1952 bylo z Vincentina Prahy - Břevnova přestěhováno 234 chovanců a čtyřicet osob ošetřovatelského personálu do uvolněných prostor jezuitského řádu na Velehradě. V průběhu dalších let se počet svěřenců ve velehradském Vincentinu zvýšil až na 382 a v roce 1990 patřil zmíněný sociální ústav k největším v republice. Dnes žije v ústavu 50 handicapovaných klientů, o něž tu pečuje 34 zaměstnanců.

Den otevřených dveří spojený s oslavami významného jubilea Vincentina přilákal do výrazně zmodernizovaného domova stovky návštěvníků z řad občanů, zaměstnanců a klientů sesterských ústavů.

„Překvapila mě velká účast občanů z Velehradu, Modré a Salaše. Mnozí z nich měli asi zkreslené představy o tom, jak lidé ve Vincentinu žijí. Na vlastní oči se mohli přesvědčit, že domov prošel od roku 2004 výraznými změnami,“ neskrývala radost Marečková. Ty tam jsou časy, kdy klienti Vincentina bydleli po pěti až osmi na pokojích. Před čtrnácti lety tu byl podle vedoucí domova pokoj, bývalý refektář, dnes sloužící jako jídelna Stojanovu gymnáziu, v němž žilo dvacet uživatelů sociálních služeb.

„Lidé se dnes mohli přesvědčit, že naši klienti žijí v jedno a dvoulůžkových pokojích, které jsou vybaveny moderním nábytkem včetně polohovacích postelí a dalším zdravotně technickým zařízením. Nechybí zde prostory pro společná posezení, jídelny, sociální zařízení přizpůsobené potřebám handicapovaných osob a prostory pro různé formy rehabilitace,“ rozhlašovala nadšeně vedoucí Vincentina.

Neskrývala radost nad tím, že svou účastí je při oslavách jubilea a dne otevřených dveří přijeli podpořit zaměstnanci a klienti ze sesterského domova ve Šternberku, nesoucí také název Vincentinum. „Oba domovy jsou vlastně pokračovatelé Vincentina, které bylo založeno před 120 lety,“ dala průchod vzpomínkám Marečková.

Pomyslnou tečku za oslavami významného výročí Vincentina a dne otevřených dveří udělal kulturní program, v němž se představili klienti domova a dětský folklorní soubor Stodolánek z Modré.

Zdeněk Skalička