Letos si za krále vybrali hoši ročníku 2006 devítiletého žáka třetí třídy Františka Janču, jenž v čele jízdy králů usedne do koňského sedla s růží v ústech a převleku za dívku o poslední květnové neděli. Králem byl před dvěma lety také Františkův bratr Zdeněk.

„Přítomných je zde 12 legrůtů a sedm družic. Není to moc, ale, kdo mohl, ten přišel. Přítomna je většina kluků z ročníku. Co se krále týká, na jeho jméně jsme se shodli docela rychle. Volba byla jasná, o nikoho dalšího jsme se přetahovat nemuseli,“ prozradil na parketu Tomáš Mlýnek z ročníku 2006.

Svatba, ilustrační snímek.
Loňské svatby Hradišťanů? Ve vinném sklepě, ve skanzenu i na Výšině sv. Metoděje

Že je legrůtů méně než vloni, to potvrdil i vlčnovský starosta. „Pojede jich tolik, kolik jich bude. Holt dospívají slabší ročníky,“ nechal se slyšet první muž obce Petr Kašpařík, jenž byl součástí královy družiny právě v roce 2006, kdy se letošní legrůti teprve narodili.

Pouze jedinkrát během uplynulých padesáti let chyběl na krojovém plese ve Vlčnově podle svých slov 73letý vlčnovský rodák Vladislav Bednařík. V sobotu 27. ledna však byl opět v Klubu sportu a kultury na parketu ve svém kroji.

Přítomna tam byla také delegace ze Skoronic, další obce jízdy králů, ale na Kyjovsku.

Jízda králů se podle dochovaných záznamů jezdí už od roku 1885 ve Vlčnově. O deset let později předvedli jízdu chlapci z Vlčnova v Praze na Národopisné výstavě československé. Zvyk má podle jedněch kořeny ještě v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Jiní vidí kořeny v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži. Slavnost byla pro svou jedinečnost 27. listopadu 2011 zapsána do reprezentativního seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO. Kromě Vlčnova, se jízda králů jezdívá také v Hluku, v Kunovicích a ve Skoronicích.