Stavební práce za více než 31 milionů korun zahrnovaly především obnovu krovu, měděné střešní krytiny, kamenné balustrády a dřevěné vyhlídkové lávky, která je nyní bezpečnější.

Výročí zápisu na seznam UNESCO

Páteční slavnostní otevření kolonády bylo zároveň spojeno s připomenutím 25. výročí zápisu zámku a zahrad na seznam světového dědictví UNESCO.

„Cílem opravy, která trvala do konce roku 2022, byla obnova statické a funkční role krovu, střešní krytiny, pochozí vyhlídkové terasy a kamenné balustrády Kolonády. Celková cena opravy se vyšplhala na více než 31 milionů korun,“ uvedla Dagmar Šnajdarová z Národního památkového ústavu.

Samotná oprava byla zahájena v lednu 2021 a téměř do konce minulého roku byla Kolonáda zahalena trubkovým lešením.

Kroměřížská nemocnice. Ilustrační foto.
Nemocnice v Kroměříži spouští nový informační systém. Připravte se na prodlevy

„Odměnou za určitou nekomfortnost při procházkách zahradou v tomto období je, že po dvou letech opět poskytuje kolonáda ikonické výhledy na parter Štepnice nebo panoramata parku zahradního umění a okolí,“ dodala Šnajdarová s tím, že obnově kolonády předcházela pečlivá příprava.

„A právě ta se stala významným ukazatelem při získání státní dotace. Celková sanace dřevěného krovu, krytiny a balustrády s důrazem na uchování historické funkčnosti představuje dlouhodobou udržitelnost střechy kolonády i odolnost proti nepříznivým povětrnostním podmínkám,“ vysvětlila Dagmar Šnajdarová.

Evropský unikát

Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna.

V budově bývalé restaurace Slavia na náměstí Míru v Kroměříži otevírá Česká pošta novou pobočku.
Česká pošta otevře příští týden novou pobočku v Kroměříži na náměstí Míru

První fáze výstavby, jež představila hlavní část zahrady, proběhla mezi lety 1665–1675. Druhá, doplňující, v průběhu osmdesátých let 17. století. Zahajovací práce řídil italský architekt Filiberto Luchese, po jehož smrti se úkolu zhostil jeho mladší kolega a spolupracovník Giovanni Pietro Tencalla. Květná zahrada byla spolu s Podzámeckou zahradou a zámkem v Kroměříži v roce 1998 zapsána na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Stavba arkádové galerie – kolonády byla podle projektu Giovanniho Pietra Tencally dokončena v roce 1671. Svou délkou 244 metrů zaujímala celou jednu stranu Květnice. Kolonáda plnila hned několik funkcí.

Především byla vstupním objektem, který v kompozici zahrady částečně nahrazoval chybějící budovu šlechtického sídla, a zároveň byla koncipována jako galerie soch. V osmdesátých letech 20. století byla na střeše kolonády vybudována lávka, která návštěvníkům umožňuje přehlédnout z výšky výsadbu květin na tzv. Janákově parteru. Kolonáda převzala od Jahodových kopečků ve Štěpnici funkci hlavního vyhlídkového bodu zahrady.