„V tu dobu tam seděl můj syn. Když jsme se konečně odpoledne viděli, tak mi celou situaci popsal," přiblížil ve středu Jiří Nesázal z Uherského Brodu, co mu syn svěřil jako nejhorší okamžiky svého života. „Do restaurace přišel muž, který bez jediného slova začal střílet na lidi u stolu, který byl vedle toho, u kterého seděl můj syn a kde sedělo víc lidí. Syn se schoval pod stůl. V okamžiku, kdy střelci došly náboje, tak této chvilky využil a hodil po něm židli a utekl ven z restaurace," vylíčil včera Jiří Nesázal synovy hrozivé vzpomínky.

„Jirka má pětadvacet let a může ho to traumatizovat do jeho dalšího života. I já jsem to velmi těžce emočně nesl. Také mu možná ještě nedošlo, co se stalo, ale to bude dobré, nebo horší, to se uvidí," zadoufal otec přímého svědka masakru.

Vedle něj stála Anna Schenková, která přišla také uctít památku zabitých spoluobčanů. Celou událost viděla „zvenku". Byla venčit psa a kolem budovy, ve které je i restaurace Družba šla ve chvíli, kdy se odtud ozývala střelba.

Zdroj: DENÍK/Jana Zavadilová

„Bylo to hrozné, jako v akčním filmu, všude byla policie. Slyšela jsem výstřely. Pak jsem si všimla, že na přechodu stojí děti, které šly ze školy a jednoho policistu jsem na to upozornila. Oni je pak poslali jinou cestou, aby se do blízkosti budovy nedostaly," vzpomínala na dramatické chvíle svědkyně.

Také ona, jako mnoho dalších, zde přišla o známé a kamarády. „Znala jsem Karla i Olina, pořád tomu nemůžu uvěřit, co se jim stalo," zakroutila nevěřícně hlavou Anna Schenková.

Jako zázrak a hru osudu, tak pojmenoval své rozhodnutí nejít v úterý kolem půl jedné do restaurace Družba Libor Milička.

„Pravidelně sázím na zápasy Ligy mistrů, tak si sem chodívám vsadit, vždy mezi půl jednou a jednou hodinou, protože pak mám ve Slováckých strojírnách oběd," svěřil se.

Dodal, že ten den se mu nechtělo a také mu jeho plány zkřížila práce, takže v úterý na Družbu nešel. „V podstatě jsem mohl být i já mezi těmi mrtvými, ani si nedokážu představit, jak by to dopadlo," myslí si.

Oběti střelby znal. „Znám je všechny, chodívali tam, byli to kamarádi. Pracovali tady v okolních firmách," poznamenal Libor Milička.