Soutěž v netradiční disciplíně se uskutečnila v sobotu 11. září a na startovní čáře už sedmatřicátého ročníku stanulo celkem čtyřiadvacet oráčů vybavených traktory nebo koňmi. Ti museli v tříhodinovém časovém limitu zkypřit dvacetiarový – tedy dvacet metrů široký a sto metrů dlouhý – lán. „Kontrolovali jsme nejen přímočarost, ale i vzdálenost jednotlivých brázd, hloubku orby, zaklopení organických zbytků, poskládání jednotlivých skýv,“ uvedl rozhodčí Rudolf Linhart.

Závodníci bojovali v několika kategoriích, a to s pluhem standardním jednostranným (11 soutěžících) či otočným (6). Soutěžících vybavených pluhy taženými koňmi se sešlo celkem sedm. Svou kategorii měli i junioři do jedenadvaceti let. Nivnický Michal Trtek, závodící v barvách Středního odborného učiliště Uherský Brod, jehož je absolventem, obsadil stříbrnou pozici v nejobsazenější kategorii, tedy jednostranné klasické orbě. „Michal na sebe upozornil již jako juniorský oráč, kdy v barvách učiliště a s pečlivě připraveným traktorem Zetor se soutěžním klasickým dvouradličným pluhem Kverneland pravidelně stával na nejvyšší příčce soutěžících. Když v roce 2003 odrostl juniorům, prosazoval se vždy na druhém až třetím místě. Také letos si zajistil druhou pozici za dlouholetým úřadujícím mistrem republiky v orbě Václavem Milíkem a dokázal tak, že naše učiliště dovede vychovat dobré oráče,“ prohlásila kantorka a mluvčí školy Eva Jurásková. Trtkovo medailové umístění jej sice neopravňuje ke startu na mistrovství světa v orbě, které se bude konat příští rok ve Švédsku, ale i tak jej možná čeká reprezentace ČR na mistrovství Evropy ve Francii .

Podle Trtka je pro úspěch rozhodující optimální nastavení pluhu. „To proto, aby byly brázdy stejně vysoké. Důležitá ale je i samotná jízda, která musí být plynulá,“ sdělil nivnický oráč. Podobně mluví i jeho kolega a vítěz kategorie otočného oboustranného pluhu Aleš Malý ze Zábřehu na Moravě. „Musím vyladit pluh. Je důležité, aby brázdy byly rovné a stejnoměrné. V Cholenicích jsou ideální podmínky, takže pluh jde krásně do země,“ řekl Malý.

Závodům u vesnice Cholenice přihlíželo pět tisíc zvědavých návštěvníků.

Oráčský vicemistr Michal Trtek začínal na nivnických záhumenkách

close zoom_in Sedmadvacetiletý inženýr provozu zemědělské techniky Michal Trtek se do orby zamiloval před třinácti lety, v posledním ročníku základní školy. „V Nivnici, odkud pocházím, se v sedmadevadesátém roku konalo mistrovství Evropy v orbě a já jsem se dvěma kamarády jel juniorskou exhibici. Nějak mě to chytlo a už jsem u toho zůstal, i když jsem ještě ani neměl řidičák,“ vzpomíná s úsměvem na své oráčské začátky Trtek, jenž k nim měl blízko díky svému otci zaměstnanému v zemědělství.
I když by se mohlo zdát, že úspěšný závodník v orbě se musí živit jako traktorista, není tomu tak. „Sice pracuji jako prodejce zemědělské techniky, sám ale žádnou nemám. Traktor i s pluhem mi zapůjčuje uherskobrodské střední odborné učiliště, kde jsem studoval. Tam se mi dostává potřebného zázemí i odborného tréninku od pana učitele Johaníka,“ říká Nivničan, který se ze začátku své oráčské kariéry na soutěž připravoval i dva měsíce. „Teď už si jen vyzkouším nastavení pluhu a jedu. Protože nemám žádné pole, jezdím spíše na pozemcích, kde ještě zůstalo nějaké strniště. Nebo když má místní zemědělský podnik nějaké volné strniště, tak kousek obsadím,“ popisuje svůj trénink Trtek. Za podporu také vděčí sponzorům, kteří se na přípravě podílejí. A co rozhodčí hodnotí? „Jestli je brázda rovná, hloubku proorání půdní vrstvy, vzhled a návaznost brázdy. Pro dosažení optimálního výsledku musí mít člověk natrénováno. A musí umět správně nastavit pluh. Zvládnutí všech těchto operací vede k tomu, aby byla správně připravena půda a seťové lůžko pro setí,“ uzavírá s vysvětlením Trtek. (lap)

Michael Lapčík, Iva Kovářová