Nepomohlo ani rozmlouvání policejních vyjednavačů ani přání desítek přihlížejících lidí, aby si to rozmyslel. Zařadil se dobrovolně mezi ty, kteří úmyslně ukončili svůj život. Navzdory tomu počet sebevražd ve Zlínském kraji podle výsledků Českého statistického úřadu ubývá. Od roku 2010 do loňska jich bylo v regionu o třicet méně.

Svíčky na místě, kde ve středu 22. února 2017, dopadl muž, který skočil ze sedmého patra na sídlišti v Napajedlích.
Sbohem a amen, napsal muž před skokem z balkonu

Více depresí a strachů zažívají ženy

„Možná si lidé polepšili, jsou spokojenější,“ komentuje příznivou statistiku psycholog Miroslav Krejčíř. Fakt, že více sebevražd páchájí muži, je podle něj důsledkem toho, že mají větší odpovědnost za zabezpečení rodiny. A pokud se to některým nepodaří a nevidí řešení, mohou sáhnout i k tomuto drastickému kroku. „Pořád obecně platí, že ženy zažívají více úzkostných stavů, depresí a strachů. Proto si u nich všímáme více pokusů o sebevraždu. Volí ovšem způsoby, při kterých mají větší šanci na přežití. Většinou se otráví například prášky,“ vysvětlil zlínský psychiatr Vítězslav Kouřil.

Podle psychologa jsou muži agresivnější a stoprocentní způsoby sebevražd tomu odpovídají. „Skočí například z okna nebo se oběsí,“ vyjmenoval lékař.

Mladý muž se na železničním mostu v Uh. Hradišti pokusil o sebevraždu.
Muž na železničním mostě v Hradišti hrozil sebevraždou. Nakonec skočil do vody

Mnohdy jim proto ani profesionální policejní vyjednavači nedokážou plán vymluvit, stejně jako to bylo v případu Jaroslava Janoty.
Podle mluvčího zlínské krajské policie Petra Jaroše v loňském roce právě vyjednavači vyjížděli ke 42 případům, kdy museli zasahovat. „Ve všech případech byli úspěšní,“ zmínil Petr Jaroš.

Za prvních sedm měsíců letošního roku museli vyjednavači už šestadvacetkrát vymlouvat někomu úmysl skončit se životem. Jen v jednom, výše zmiňovaném případu, nedokázali pomoci. „Rozhodně jim v této těžké činnosti není co závidět. Vždy vyjíždí na místo s tím, že to může špatně dopadnout,“ komentoval Petr Jaroš. Doplnil, že vyjednavači zasahují někdy jen pár minut, ale i několik dní. „Máme i dva případy, které trvaly několik dnů,“ připomněl mluvčí.

Diskuse o hře Modrá velryba jsou mezi dětmi populární
Experti: Hra Modrá velryba neexistuje, je to o marketingový tah

Nikdo z odborníků nedokáže určit, proč se ve Zlínském kraji páchá nejvíc sebevražd na Vsetínsku, jak vyplynulo ze statistik. Podle nich je to možné i z důvodu zvýšené konzumace alkoholu v této oblasti. „Alkohol a deprese mohou se rovnat sebevraždě,“ připustil psychiatr Kouřil.

Skutečnost, že nejvíce sebevražd páchají lidé v lednu, březnu a na podzim, může být podle něj už jen kapkou do moře sebevražd. „Nedivíme se tomu, jsme s počasím a jeho změnami spjati,“ komentoval v obecné rovině odborník na lidskou psychiku Vítězslav Kouřil.

Ve Zlínském kraji vloni zemřelo 6194 lidí, z toho 70 svůj život ukončilo dobrovolně. Většina sebevrahů se oběsila, uškrtila nebo zadusila. Statistice dominují muži, kritickým obdobím je předjaří a podzim. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet sebevražd ve Zlínském kraji v roce 2016 čtvrtý nejnižší.

Nehoda v Otrokovicích
Muž vběhl v Otrokovicích pod kamion. Srážku přežil

ROK 2016

1,13 % - podíl sebevražd z celkového počtu zemřelých v roce 2016. Oproti roku 2015 se počet sebevražd snížil o 4, tedy o 5,4 %

58 mužů, 12 žen: nejvíce obyvatel si vloni vzalo život na Valašsku (25) a nejméně na Slovácku (14) a na Zlínsku (14). Nejvíce sebevrahů bydlelo v Uherském Hradišti (8,6 %).

50 – 64 let: v rozdělení podle věku nejohroženější skupina s 22 sebevrahy. Se životem skoncovalo dvacet lidí mezi 30 – 49 lety, sedmnáct lidí od 65 let nahoru a jedenáct lidí do 29 let

10: nejvíce sebevražd bylo v kraji spácháno v září, v lednu i v březnu si vzalo život vždy devět lidí. Naproti tomu v srpnu byly spáchány jen dvě sebevraždy.

60 %: nejčastějším způsobem provedení sebevraždy v roce 2016 ve Zlínském kraji bylo úmyslné sebepoškození oběšením, uškrcením a zadušením (42 sebevražd), následoval skok z výše (9 sebevražd, tj. 12,9 % celku), skok nebo lehnutí si „před pohybující se předmět“ (8 sebevražd, 11,4 %), použití střelné zbraně (3 sebevraždy, 4,3 % z celku) a sebepoškození ostrým předmětem (3 sebevraždy, 4,3 %).

Ilustrační foto.
Mapa vražd: Zlínsko nejvíc zasáhlo ubodání chlapce v Kašavě

Srovnání: 960 – tolik sebevražd bylo v našem kraji spácháno od roku 2006, z toho 636 oběšením, uškrcením a zadušením (66,3 %). Nejvíce lidí si vzalo život v roce 2010 (100) a nejméně v loňském roce. 17,1 % žen – pouze tolik je jich mezi zemřelými vlastním přičiněním. Vloni například na Slovácku spáchala sebevraždu pouze jedna žena. Dominuje však Valašsko, kde během desetiletého období odešla ze světa dobrovolně 44 žen, což je nejvíc mezi okresy našeho kraje (29,9 %).

12 sebevražd ročně na 100 000 obyvatel: hodnota v relativním vyjádření byla mezi kraji 4. nejnižší zároveň s Pardubickým krajem. Nejvyšší počet sebevražd byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji, ale relativní vyjádření udává, že nejvyšší úroveň sebevražednosti byla v Libereckém kraji, na 100 000 obyvatel zde připadlo 16,4 sebevražd. V členění na pětileté věkové skupiny byla nejpočetněji zastoupena skupina zemřelých ve věku 51 až 55 let – 11 sebevrahů tvořilo 15,7 % z celku. Další početná skupina byla ve věku 66 – 70 let (10 sebevrahů, 14,3 % z celkového počtu).