Když se v roce 1938 začala budova rozpadat, začal Alois Smolka kámen z jejího zdiva rozprodávat.

„Lidé si jej brali na stavby svých domů, ale také byl použit při budování jalubského koupaliště. Časem se na mlýn jaksi pozapomnělo. Jeho kamenné základy jsme znovuobjevili v září roku 2005, tedy po více než půl století. Nedochovaly se ani žádné písemnosti o tom, kdo a kdy větrňák postavil.

Odhadujeme, že to mohlo být v první čtvrtině devatenáctého století. Podle pozemkové knihy byl v roce 1879 nejstarším zjištěným majitelem Bartoloměj Laik,“ prozrazuje starosta Jalubí Karel Malovaný.

Dlouholetý průvodce větrným mlýnem holandského typu v Kuželově František Okénka potvrdil, že takzvané větřáky, které využívaly přírodní energii a měnily ji na užitečnou práci, se v Čechách objevily okolo 13. století. „Na našich historických územích se jich v 19. století točilo přes devět stovek, z nichž 682 jich pracovalo na Moravě. Dá se tedy předpokládat, že i jalubský větřák spatřil světlo světa ve zmíněném století,“ míní bývalý řídící školy Okénka.
S výstavbou mlýna začali Jalubští 1. srpna loňského roku a poslední kámen na něm položili šikovní řemeslníci z obce 28. května letošního roku. „Do 13. června jsme stihli udělat střešní konstrukci a tu technická skupina z Valašského muzea v přírodě pokryla o den později šindelem. V těchto dnech dokončujeme vnitřní omítky a do poloviny prázdnin by měly být namontovány perutě či lopaty z jedlového dřeva, ale také okna a dveře do objektu,“ svěřil se Malovaný.

Rozpočet na stavbu mlýna s funkční otočnou střechou se vyšplhal na více než dva miliony korun. Jen díky brigádnické aktivitě jalubských hasičů, nimrodů, sportovců a dalších občanů, kteří rozebrali v Zahnašovicích vysloužilou a polorozbořenou kamennou stodolu, ušetřila obec za kámen a brigádnickou výpomoc téměř osm set tisíc korun.

„Bez takto získaného kamene bychom se nemohli do stavby mlýna pustit. Z prostředků Zlínského kraje jsme obdrželi šestašedesát tisíc korun na stavbu otočné stolice, střechy a její pokrytí šindelem. Letos v létě nás čekají ještě venkovní úpravy, oplocení objektu a v zimě pak instalace technologie. Když všechno dobře půjde, chtěli bychom mlýn otevřít v příštím roce o dožínkách,“ plánuje jalubský starosta.

Již dříve uveřejněný text naleznete vpravo nahoře v oddíle Související články