„To, co jsme na náměstí našli, jsme nečekali,“ připustil archeolog Miroslav Dejmal z brněnské společnosti Archaia, která náměstí zkoumá.

Práce na rekonstrukci Bartolomějského náměstí začaly poměrně nedávno. Kdy jste se poprvé do průzkumu pustili?
O tom, že se chystá oprava Bartolomějského náměstí, jsme se dozvěděli na konci minulého roku. Samotné práce začaly na přelomu července a srpna. V podstatě jsme kopali ve dvou etapách. Tou první byly vykopávky při opravách kanalizace. Ty děláme v řezech. Po vybagrování rýhy ve stěnách vykreslíme, jak bagr projel kulturními vrstvami. Další průzkum jsme dělali tam, kde došlo k větším zemním zásahům, jako například u kašny. Tam jsme kopali plošné sondy. To znamená, že jsme kopali v celém rozměru stavby.

Můžete popsat jednotlivé nálezy, které jste na Bartolomějském náměstí objevili?
Při opravách kanalizace byl prvním nálezem kromě starých úprav náměstí, tedy různých komunikačních vrstev, nález dvou předláždění náměstí. Obě byla středověká, jedno bylo asi ze 14., druhé z 15. nebo 16. století. Pak se nám podařilo najít zbořený sklep. K jeho zboření došlo sice nedávno, mohl být ale klidně už z dob středověku. Co se týče plošně kopaných sond, tam byl prvním zajímavějším nálezem kostrový hrob. Dnes už víme, že šlo o kostru muže. Nic přesnějšího ale říct nemohu, protože se teď dělá rozbor. Určitě měl zlámaná a znovu srostlá žebra, takže je zřejmé, že prodělal nějaký úraz. Zatím ale neznáme ani jeho věk, pouze pohlaví.

Myslíte kostru Římana?
Ano, datování je ale problematické. Všude v médiích už se objevila zpráva, že jde o kostru z doby římské. Těžko se to ale určuje. Ten muž u sebe nic neměl. Jediné, s čím byl pohřben, byl kančí zub, který mu na těle visel ve formě přívěsku To jsme usoudili z toho, že jsme ho našli na hrudní kosti. Datování je tedy možné pouze podle keramiky v zásypu hrobu. Když zakopávali jámu, tak se jim tam přimíchalo pár střepů.

Keramika tedy pochází z dob Římanů?
Byla to podivná keramika. Když jsme ji vytáhli, tak jsme si nejprve mysleli, že by mohlo jít o dobu římskou. Když jsme ji ale potom umyli a podívali se na ni, tak jsme usoudili, že by se spíš mohlo jednat o nějakého Slovana. Tedy o období Velké Moravy, což je nějaké deváté, desáté století.

Potvrdila se tato skutečnost i nějak jinak?
Ano, tato myšlenka koresponduje s dalšími nálezy. Kromě nějakých středověkých vrstev a kulových jam jsme z vrcholného středověku našli ještě pece. Dokonce i jeden dům, který shořel. Nejspíš byl postavený jen na sloupech, uvnitř měl pec, od které asi chytl, celý vyhořel a celý ho zplanýrovali. Jsou tam objekty z nějakého čtrnáctého, patnáctého století. Z vrcholného středověku je důležité také to, že první zmínka o Veselí nad Moravou je až v druhé půlce čtrnáctého století, kdy se městečko připomíná. Mělo být založeno Šternberky. Nicméně my máme, nemůžu říct úplně husté, ale máme doložené osídlení z druhé poloviny třináctého století.

Což je jistě zásadní poznatek…
Městečko mohlo vzniknout až ve druhé polovině čtrnáctého století. Předcházela mu ale osada, která existovala ve druhé polovině třináctého století, takže o sto let dříve.

Toto zjištění tedy ovlivní dějiny Veselí nad Moravou?
Určitě budeme tuto informaci publikovat a určitě je to důkaz toho, že původní osada je starší. To se sice dalo předpokládat, ale nebyl pro to jediný důkaz. První zmínka v písemných pramenech je totiž až k té druhé polovině čtrnáctého století. Osada každopádně fungovala o sto let dřív. Takže to vypadá, že společně s hradem vznikla na ostrově nějaká osada, která ale nestála za to, aby o ní někdo psal. Asi to nebylo nutné, protože ji brali s hradem jako celek. Samostatně je tedy zmiňovaná až v dalším století.

Překvapil vás fakt, že je Veselí nad Moravou o sto let starší?
Celkem nás to překvapilo. V prvních týdnech jsme nenacházeli nic, co by bylo starší než ze 14. století. Opravdu jsme si mysleli, že Veselí vzniklo až ve čtrnáctém století. Nicméně jsme potom našli shodnou keramiku, jako byla v zámku, kde máme už přesná data. Střepy byly stejné, což byl důkaz. Jsou ale i důkazy, že už tehdy respektovali prostor náměstí, že to pro ně byla náves.

Z jakého materiálu tyto střepy jsou?
Jsou to zbytky kuchyňské keramiky. Dřív museli nádoby hodně měnit. Za prvé se jim rozpadaly, protože byly křehčí. Za druhé šlo o to, že nádoby nebyly tak dobře vypálené a nasákávaly jídlem, které se v nich připravovalo. Hrnec pak zasmrádl tím, co se v něm dělalo.

Našli jste i zbytky jídla?
Příškvarky tam samozřejmě jsou. Budeme je posílat na analýzu. Jsou to připečeniny, u kterých se nedá zjistit, co to je. Lze ale určit, jestli bylo jídlo z mléka, obilí, jestli tam bylo či nebylo maso. Nedá se ale určit přesný recept. Kuchyňský odpad tvoří většinu archeologických nálezů. Jsou to i zvířecí kosti, které dřív lidé odhazovali rovnou, když je obrali. S hygienou si moc hlavu nedělali.

Před začátkem samotného průzkumu jste určitě měli nějakou představu o tom, co najdete. Jaká byla?
Čekali jsme, že toho objevíme dost, protože jsme znali situaci ze zámku. Báli jsme se, že by se mohly opakovat tyto dřevěné struktury. To se ale nestalo.

Zůstanou nálezy ve Veselí nad Moravou nebo si je necháte v Brně?
Nálezy jsou majetkem kraje a my bychom mu je měli odevzdat. Kraj o ně ale až tak nestojí, takže se uvidí. Předběžně by ale měly skončit v hodonínském muzeu, v pobočce Veselí nad Moravou. Po náležitém zpracování by se tak měly vrátit zpátky, společně s materiálem, který k nim dodáme. Pokud ale vím, tak se na příští rok chystá o Bartolomějském náměstí výstava, kde nějaké nálezy určitě vystavíme.